Foltýn František (1891 – 1976)

František Foltýn se narodil 9. června 1891 a zemřel 8. června 1976 v Brně. Pocházel z Královských Stachů na Šumavě. Patřil k nejvýznamnějším postavám českého moderního umění v oblasti malby. Své studium nastoupil na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v letech 1913 – 1914 u někdejšího profesora Arnošta Hofbauera. Studium však kvůli 1. světové válce nedokončil a musel nastoupit vojenskou službu. Účastnil se bojů v Rusku a Albánii.

Po válce se usadil na Slovensku, kde jeho malířské umění prošlo výrazným vývojem. V roce 1922 se stává jedním ze zakladatelů brněnské odnože Skupiny výtvarných umělců a o rok později má svou první výstavu. V polovině 20. let odjíždí do Paříže, kde se podílel na výtvarném životě jako člen francouzské skupiny Cercle et Carré, zaměřené především na geometrickou abstrakci, a po jejím zániku stál u zrodu mezinárodní skupiny Abstraction Création. V roce 1934 se natrvalo vrací zpět do vlasti a usazuje se v Brně. Foltýnovu uměleckou tvorbu bychom mohli rozdělit do tří postupných období, podle míst jeho pobytu, ovlivněných zejména směry kubismem a expresionismem. Za svého pobytu na Slovensku podnikal často výlety do Podkarpatské Rusi, která jej okouzlila svou baladickou krajinou a silným sociálním prostředím. Do svých maleb vkládá atmosféru městských periférií a jejich obyvatel. Společně s tím se snaží využívat své zkušenosti s kubismem. Mezi nejznámější díla té doby patří Slovenská madona, Chalupy nebo Cikánská čtvrť. Foltýnovu tvorbu ovlivnili i literární díla Dostojevského např. postava Raskolnikova.

Dalším období je jeho dlouholeté působení ve Francii, kde nachází společnou řeč s tamějšími představiteli abstrakce, kteří na něj svým vyjádřením velice silně zapůsobili. Začíná se tak ve svých dílech pomalu odpoutávat od zobrazování reality a dává své tvorbě spíše abstraktnější charakter. V Paříži se také setkává s poměrně novým uměleckým směrem artificialismem a jeho zakladateli Jindřichem Štýrským a Toyen. Vrcholným dílem tohoto období je Foltýnova Kompozice z rané fáze pařížské abstrakce pod vlivem artificiálního umění.

Poslední Foltýnova umělecká etapa je datována s příchodem zpět do Československa. Stále silnější politické vlivy mají dopad i na jeho tvorbu. Během války se Foltýn navrací zpět k realističtějším formám vyjádření krajiny. Pod tlakem válečných události vznikají díla jako Okupační krajina, Cesta vesnicí a jiné. Poválečná tvorba se stále nese ve stylu realismu, vystřídanému okrajovým návratem k abstrakci v 60. letech.

Foltýnovy obrazy si získaly srdce svých obdivovatelů svou vyhraněností, originálností a nezaměnitelností jeho projevu. Společně s Františkem Kupkou je považován za nejvýznamnějšího představitele organické abstrakce první poloviny 20. století.