Kafka Čestmír (1922 – 1988)

Čestmír Kafka, významný český malíř a grafik 20. století, se narodil na sklonku roku 1922, 14. listopadu, v Jihlavě na Vysočině. Tam také navštěvoval obecnou školu a poté se přihlásil ke čtyř-ročnímu studiu na Reformním reálném gymnáziu. Reálku absolvoval v Prostějově.

Mládí prožil v německo-českém kulturním prostředí Vysočiny. Zde objevil hrubý charakter prostředí, který se stejně jako nezapomenutelný čas strávený v dědečkově pekárně, projevil v umělcově tvorbě. Čas blahého dětství však skončil po maturitě v roce 1940, kdy nastoupil ke studiu užité a dekorativní malby v architektuře a propagaci na zlínské Škole umění pod vedením profesora Vladimíra Hrocha. Ve Zlíně se také seznámil s uměleckou osobností Václavem Chadem.

Ve Zlíně prakticky začal Kafka svou dráhu umělce. V roce 1942 začal pracovat na skupině surrealistických kreseb, což jej zaneprázdnilo na několik let. V některých je patrný vliv Pabla Picassa nebo Salvatora Dalího. Ve stejném roce však musel své studium na Škole umění přerušit kvůli totálnímu nasazení ve Štýrsku, kde byl v letech 1942 – 1943. Školu dokončil v roce 1945. Po konci druhé světové války odešel Kafka do Prahy. Tam nastoupil ke studiu malířství na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru profesora Emila Filly, kde setrval do roku 1949. Fillovo učení jej seznámilo se základy kubistického pojetí plochy. Na škole se také seznámil s mnoha významnými umělci, se kterými se později zapojil do výstavní činnosti. Ve své tvorbě se věnoval užitné grafice.

Asi nejvýznamnější roli v umělcově životě sehrála skupina s názvem Trasa, které se Kafka stal v roce 1954 spoluzakladatelem a členem. Založili ji absolventi Fillova ateliéru, kteří se snažili vystoupit a vzdorovat proti totalizujícím tendencím tehdejšího režimu v umění a hlásili se k sounáležitosti k evropskému umění. Skupinu tvořili významní čeští umělci té doby jako již zmíněný Čestmír Kafka, dále Eva Kmentová, Vladimír Preclík, Zdeněk Šimek, Karel Vaca, Jitka Válová, Květa Válová nebo Olbram Zoubek. Svou první výstavu měla skupina v roce 1957 v Praze.

V šedesátých letech podnikl Čestmír Kafka dvě inspirativní studijní cesty do Polska a Itálie. S jeho cestami do zahraničí se začal měnit i umělcův výtvarný jazyk. Dospěl tak k definitivní podobě svých obrazů, ve kterých vykrystalizovala podoba strukturální abstrakce. Namísto hladké malby usiloval Kafka o vysoké struktury s doplněním o rozmanitě vrstvený materiál, který byl formován do abstraktně geometrických tvarů. Před Kafkou se tak otevřelo nové pole umělecké působnosti, ve které mohl dát průchod svému grafickému cítění. V roce 1963 byl tak Kafka schopen uspořádat svou první samostatnou výstavu v pražské Galerii na Karlově náměstí. Tímto rokem také začalo Kafkovo období strukturálních obrazů a monotypů.

V průběhu šedesátých let se do popředí Kafkovy tvorby dostával i zájem o protikladnost barev černé a bílé, struktura hmoty a racionalita výtvarných systémů. Jeho cit pro racionalitu se uplatnil zejména ve volné tvorbě. Díky uvolňující se politické situaci se Kafka začal prosazovat i v zahraničí. Jeho díla mohla být viděna v Berlíně, Paříži, Rotterdamu a dalších kulturně aktivních městech. V roce 1967 se dokonce konala jeho samostatná výstava v italském městě Leccu.

Kromě mezinárodních výstav čím dál víc podnikal studijní cesty do zahraničí např. do Ruska, Itálie a dokonce v roce 1970 do Japonska, kde se podílel na práci na čs. Pavilonu v Ósace. Po této zkušenosti se do Kafkovy tvorby vrací grafický element. Tvorbu šedesátých let shrnul na výstavě roku 1972 v jihlavské Galerii Vysočiny. Kvůli politické účasti Čestmíra Kafky v Koordinačním výboru uměleckých svazů byla výstava na příkaz úřadů zavřena. Kolem roku 1968 se v Kafkově tvorbě objevují tzv. Bíle obrazy, při kterých vytvářel černá torza již zmizelých architektonických struktur na bílých plochách. Využil tak již známou polaritu černé a bílé.

V sedmdesátých letech pokračoval Čestmír Kafka i navzdory sílícím politickým tlakům ve své činnosti. A to ne jen výtvarné. Výrazně se také angažoval v uměleckém životě, jako byly neoficiální výstavy nebo samizdatové sborníky. Ve výtvarné oblasti vytvářel Kafka rozsáhlé obrazové cykly. Od roku 1970 pracoval na cyklech s názvem Zaplňující se čtverce (Gradually Filled Squares) a Rozestupující se krychle (Opening cubes). Společně s Bílými obrazy vznikaly i řady kolážových cyklu (Prorážení). Koncem sedmdesátých let vytvořil ještě cykly asambláží s názvem Měsíce (The Months) a Malý soukromý deník (The small private diary).

V osmdesátých letech a na sklonku svého života se Kafka věnoval převážně asamblážím přírodních materiálů jako např. trávy, kořeny nebo prach. Uplatnil zde své bohaté zkušenosti se strukturou a hmotou, které získal během své návštěvy Japonska v sedmdesátých letech. Umělec tak našel uspokojení v nejjednodušších estetických formulích.

Čestmír Kafka zemřel 21. května 1988 v Praze.

Důležitost Kafkovy práce leží zejména v jeho podstatném příspěvku do znovu se formujícího abstraktního umění, které se v Čechách objevilo po druhé světové válce.