Lhoták Kamil (1912 – 1990)

Kamil Lhoták byl významným představitelem českého malířství, grafiky, ilustrátorství a filmu, který se narodil 25. července 1912 v Praze Holešovicích a zemřel 22. října 1990 rovněž v Praze. Jeho otec byl lékařem, zakladatelem české farmakologie. Protože se však bál o svou kariéru, s rodinou nežil a tajil svého syna. To mělo samozřejmě vliv na Lhotákův vývoj, i když se otec snažil rodinu finančně podporovat. Kromě toho jako dítě onemocněl dětskou obrnou, což vedlo k celoživotnímu poškození chlapcovi chůze tím, že napadal na jednu nohu. To v Lhotákovi prohloubilo pochopení pro lidi stejně postižené, a možná že i pro tento handicap našel v budoucnu zalíbení v cyklistice a automobilismu. Už jako malý chlapec projevoval vlohy k malování. Byl okouzlen moderní technickou dobou, a tak se pokoušel kreslit vše, co kolem sebe viděl (automobily, motocykly, balóny).

Kamil Lhoták neměl žádné malířské vzdělání. V roce 1923 se stal studentem Jiráskova gymnázia, kde se okrajově rozvíjí jeho malířské dovednosti. Po absolvování začal, na přání své matky, studovat práva, místo své vysněné Akademie výtvarných umění. Studium dokončil, avšak moc nadšeně to neprožíval. Stále v sobě držel touhu po umění. Ovlivněn tehdejší meziválečnou avantgardou se snažil získat co nejvíce zkušeností.

V roce 1939 uspořádal svou první výstavu obrazů. Téhož roku se stal členem Umělecké besedy, se kterou také vystavoval. Roku 1942 se účastní na vzniku Skupiny 42, která sdružuje umělce s pochopením pro městskou krajinu a městský způsob života. Výstava skupiny, která se konala o rok později, měla veliký úspěch a Lhoták se stal uznávanou osobností českého umění. Od roku 1945 byl členem Sdružení českých umělců grafiků Hollar. Rok 1954 se stal pro Lhotáka velice významným. Setkal se totiž se spisovatelem A. Branaldem, se kterým spolupracoval, s přispěním svých ilustrací, na knize Dědeček automobil i na stejnojmenném filmovém zpracování. Dále ilustroval např. Dobrodružství Toma Sawyera a Dobrodružství Huckleberryho Finna (Mark Twain), Hrdinové táhnou do boje (Karel Poláček), Pražské obrázky (Jan Neruda).

Jeho tvorba neměla nikterak výrazné vývojové etapy. Jeho základní motivy byly jasné už od mladých let. Inspiraci hledal v liduprázdných městských částech, na periferii (Holešovice, Pankrác). Další zdroj si našel ve starých reklamních obrázcích, městském folklóru a starých dopravních prostředcích. Byl fascinován technickými vynálezy na přelomu 19. a 20. století. Výchozím motivem byl jeho obdiv k modernímu civilizačnímu vývoji. Díky svému handicapu soucítil s ostatními postiženými lidmi, a tak vznikala díla s motivy dívek a žen, které s ním sdíleli stejný osud (díla Manka, Anička). V šedesátých a sedmdesátých letech byl Kamil Lhoták na svém uměleckém vrcholu. Maloval jeden obraz za druhým. Vypracoval si precizní smysl pro detail a skvělou kompoziční vynalézavost.

Jeho neznámější díla jsou Parníky v Lovosicích (1938), Nostalgie letního odpoledne (1939), krajina 20. století (1942), Zeď vzpomínek (1954), Závodní motocykly (1957), Terč a motocykl (1966), Jablko a modrý stan (1973), Park večer (1974), Loď (1975), Velké reklamní jablko (1977), Naftová nádrž v moři (1977).

Kamil Lhoták je také považován za průkopníka animovaného filmu. Jeho spolupráce na této tvorbě se projevila ve filmech Vzducholoď a láska (1948), Veselý cirkus (1951) nebo už ve zmiňovaném filmu Dědeček automobil (1956). Ke sklonku svého života se jeho tvorba částečně omezuje. Svůj poslední obraz Meteor padá do moře (1990), i přes nemoc, maluje se stejným nadšením a kvalitou jako obrazy v minulosti.

Během svého života obdržel řadu ocenění. V roce 1967 byl jmenován zasloužilým umělcem, byl nositelem ceny Václava Hollara (1967) a mezinárodní ceny Johanna Gottfrieda Herdera (1980).