Preissig Vojtěch (1873 – 1944)

Český grafik, malíř a ilustrátor Vojtěch Preissig se narodil 31. července ve Světci u Bíliny v okrese Teplice. Od roku 1892 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v ateliéru u profesora Bedřicha Ohmanna. Studium na tomto ústavu ukončil v roce 1897. O rok později, v roce 1898, odjel do Paříže, aby zde spolupracoval s malířem Alfonsem Mario Muchou, s českým malířem a designérem období secese.

Zde v Paříži studoval v soukromých ateliérech Michela Delauna a Karla Schmidta – Rottluffa grafické techniky. Zpět do Prahy se vrátil v roce 1903 a po svém příjezdu začal pracovat v České slévárně písma. Od roku 1905 vlastnil svůj grafický ateliér, v němž vytvořil svá největší a nejznámější grafická díla.

Vojtěch Preissig byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců a grafiků Hollar a sám založil časopis s názvem Česká grafika.

V roce 1910 mu především kvůli špatné finanční situaci exekutorský úřad zabavil ateliér, což bylo jedním z důvodů proč v témže roce odcestoval do Spojených států amerických. V USA pracoval jako pedagog na škole Art Students League a později také na Kolumbijské univerzitě. Nějakou dobu pracoval i jako reklamní grafik. Při pobytu v USA se velmi zabýval typografií a tvořil velmi úspěšné tzv. abstraktní kompozice, které se svým charakterem do značné míry přibližovaly pozdějšímu op-artu, nežli tehdejší geometrické abstrakci. Sám později dokonce typografii vyučoval v Bostonu na Wentworth Institut. Svou běžnou tvorbu si Vojtěch Preissig ještě velmi rád rozšiřoval o experimentování s kolážemi, které vytvářel z běžných každodenních předmětů (tzv. asambláže) a otiskoval do nich různé materiály.

V roce 1913 se Vojtěch Preissig vrátil do Prahy a svou tvorbu zaměřil především na abstraktní malbu. Učastnil se protinacistického odboje a během první světové války byl i v protirakouském odboji, kde tvořil náborové plakáty do Československých legií. V roce 1918 tvořil plakáty v kampani za Svobodu Československa, kde poprvé použil své nové plakátové písmo, tzv. verzálky, což bylo vlastně velké hůlkové písmo.

Ve 20. letech vytvořil více než polovinu svých ex libris, jakýchsi oznámení otištěných na tzv. předeští (předsádka nalepená na přední straně desek knihy), která vyjadřovaly vztah jisté osoby k danému výtisku a zpravidla obsahovaly jméno vlastníka. Mohly mít podobu erbu, znaku nebo sloganu. V roce 1934, po dlouhých neúspěších, definitivně skončil s tvorbou grafiky a začal se plně věnovat pouze malbě, kde se snažil experimentovat s abstrakcí.

Vojtěch Preissig byl v době nacistické okupace členem ilegální skupiny. S Irenou Bernášovou (dcera Vojtěcha Preissiga) vydával ilegální časopis s názvem V boj. V roce 1940 byl gestapem zatčen a odveden do koncentračního tábora Dachau, kde v roce 1943 zemřel.

Tvorba a díla Vojtěcha Preissiga byla velmi ovlivněna jeho snahou vidět svět jako celek, zkoumat souvislosti mezi člověkem a přírodou a podrobit zkoumání i kosmické zákonitosti. Veškerá tato snaha vyjadřovala jeho osobní postoj k životu. Na výtvárně – technické úrovni se zabýval vzájemnými vztahy barev a tvarů, objevoval nové možnosti tisku z výšky, především při otisku struktur koláží. Poprvé použil ve svých kolážích materiály, jako jsou provázky, smirkový papír, piliny nebo nitě.

V roce 1933 byla uspořádaná Preissigova retrospektivní výstava v Praze v Topičově domě a ve stejném roce bylo ve Světci u Bíliny otevřeno Preissigovo museum.