Schikaneder Jakub (1855 – 1924)

Jakub Schikaneder, významný český malíř 19. století, se narodil 27. února 1855 v Praze a zemřel tamtéž 15. listopadu 1924. Schikaneder pocházel z chudší rodiny celního úředníka. Měl vysoké umělecké nadání a přes všechny strasti, jež přinášelo nuzné rodinné zázemí, byla Schikanederovi poskytnuta možnost studií. Jeho rodina měla velké pochopení pro umělecké nadání svých členů nejspíš především proto, že jejím příslušníkem byl i slavný libretista Mozartovy Kouzelné flétny, Emanuel Schikaneder.

V roce 1870, jako patnáctiletý mladý muž, nastoupil Jakub na pražskou Akademii věd. Roku 1878 odešel Schikaneder do Mnichova, kde studoval u profesora Gabriela Maxe, jež tvorbu mladého Schikanedera velmi ovlivnil. Roku 1885 nastoupil jako asistent na Uměleckoprůmyslovou školu. Zde se setkal se svým kolegou ze studií, Františkem Ženíškem, který zde profesoroval. Od roku 1890 se stal kantorem dekorativní tvorby. Počátkem 20. století se rozhodl vyrazit na cesty a poznat kousek ciziny. Navštívil Francii, Anglii, Nizozemí, Itálii, Švýcarsko a nejvíce jeho tvorbu ovlivnila návštěva ostrova Helgoland.

Jakub Schikaneder se společně s E. K. Liškou přihlásili do soutěže na výzdobu Národního divadla. Společně navrhli oponu a výzdobu královské lóže. Jejich opona bohužel neuspěla, ale výzdoba královského lóže vlysem, který znázorňoval tři nejvýznamnější období českých dějin, byl přijat. V roce 1881 sice Národní divadlo vyhořelo, ale toto dílo zůstalo zachováno. Přesto tehdejší ředitel rozhodl, že musí být nahrazeno dílem Václava Brožíka.

V první polovině osmdesátých let se Jakub Schikander snažil najít osobitý umělecký cit. Schikaneder pobýval nějakou dobu v Berlíně a Paříži. Po návratu se v jeho umění velmi výrazně ozývaly motivy tehdejšího evropského malířství, zaujaly jej převážně syté barvy. V jeho tvorbě, na které pracoval v první polovině osmdesátých let, jsou již vidět znaky světelného symbolismu. Od počátku Schikanederovi tvorby lze v jeho dílech spatřovat jakýsi stesk a smutek. Toto bylo poté charakteristické pro většinu jeho děl. Snažil se především najít přechody mezi kresbou a černobílým grafickým projevem.

K velkým inspiračním zdrojům Jakuba Schikanedera patřilo Holandsko a holandské náměty především od severního moře. Schikanederův umělecký projev se velmi výrazně obracel k analýzám různých možností vyjádření a podání emotivních námětů. Dále se v jeho tvorbě objevoval zájem o ženský svět.

Ovlivnila a zaujala jej především pařížská kultura. Právě ona se nejvíce obracela k osudům a podobám žen v moderní civilizaci a v moderní době. Po návratu zpět do Prahy (kolem roku 1882) vytvořil první díla s ženskou tématikou. Jednalo se především o obrazy s pohledem na venkov. Velmi se zde uplatňovaly prvky alegorie a docházelo zde ke spojování ročních období přírody s věkem a stářím ženy. Schikanederova tvorba byla vždy velmi ovlivněna právě tou zemí a její kulturou, kterou v dané době navštívil.

Jakub Schikaneder vystavoval v roce 1890 v Berlíně jeden z mnoha svých obrazů. Jmenoval se Vražda v domě a tehdy se mu za něj nedostalo příliš mnoho pozitivních ohlasů, neboť Němci toto dílo nepochopili a nedokázali jej patřičně ocenit. Kritici nepochopili malířovu snahu o překonání kulturních konvencí. Tento obraz a jeho námět si tehdy vyložili jako nějakou detektivku, ve které je nejdůležitější najít vraha mrtvé dívky. Tento obraz a především jeho vznik velmi souvisel se situací v české kultuře konce osmdesátých let devatenáctého století.

Velmi oblíbeným námětem Jakuba Schikanedera byly melancholicky laděné obrazy stařen. V pozdější fázi své tvorby byly časté obrazy s tématikou podzimu a na sklonku svého života byla jeho tvorba velmi inspirována pražskými zákoutími a pražským vltavským nábřežím.

První Schikanederův pokus o vystoupení na veřejnosti byl zaznamenán v roce 1876, kdy byl na Žofínském salonu vystaven jeho obraz s názvem Poslední dílo. V roce 1882 vystavoval na Pražském Žofíně obrazy s názvy Přísaha Lollardů a Modlitba Lollardů. O rok později vyšla báseň Heyduka s názvem Za volnost a víru, jež Schikaneder doplnil více než 60 ilustracemi. Během let 1896 – 1899 vznikla valná většina jeho kreseb a maleb, na kterých lze vidět motiv krajiny.