Vyleťal Josef (1940 – 1989)

Josef Vyleťal byl český malíř, grafik, kreslíř, filmový a divadelní výtvarník. Narodil se 18. června 1940 v Brně. V roce 1957 nastoupil na studium na tehdejší Slovenskou vysokou školu technickou na fakultu architektury, kde studoval u J. Kouly. Během svého pobytu v Bratislavě se seznámil například s grafickým designérem Janem Meisnerem.

Po třech letech přestoupil na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do ateliéru k profesoru Adolfu Hoffmeistrovi. Rok po nástupu ze školy však odešel a musel nastoupit základní vojenskou službu. Té byl však vzápětí zproštěn ze zdravotních důvodů. V této době pracoval Josef Vyleťal dokonce i jako čistič kotlů v pražské elektrárně v Holešovicích. V roce 1962 přijal nabídku na místo scénického výtvarníka v Divadle na Zábradlí v Praze. Roku 1970 se oženil s akademickou malířkou Olgou Poláčkovou a v roce 1973 se jim narodilo první dítě, syn David, a o dva roky později se jim narodila dcera Markéta. Jeho velkým snem vždy bylo zřídit si svůj ateliér s hvězdárnou. Ten pomalu začal realizovat na kamenné věži na hradbách u zámku v Novém Městě nad Metují asi dva roky před smrtí.

Mezi zajímavosti týkající se Vyleťalova života patří například to, že v roce 1976 byl vězněn za dopravní přestupek, nebo že v roce 1975 se jeho díla, vystavována především roku 1975 v Barceloně na výstavě Fantaskního umění a surrealismu, stala předmět obdivného dopisu, který mu poslal sám velký Salvador Dalí. V neposlední řadě také to, že v roce 1978 byl natočen televizní film, zabývající se grafickým dílem Josefa Vyleťala.

Kolem roku 1962 navázal přátelství s dramatikem Václavem Havlem. O rok později potkal a rovněž se seznámil s malířem Mikulášem Medkem. Během svého života navázal přátelství ještě s mnoha dalšími významnými osobami. Byli to například, F. Šmejkal, V. Boudník, básník Z. Hejda a A. Stankovič, J. Lopatka, R. Preisner, kolem roku 1969 krátce spolupracuje s režisérem J. Němcem. Během let 1977 začal spolupracovat s režisérem J. Herzem.

V roce 1963 začíná pracovat na přípravě sexuologického slovníku, o kterém v edičním návrhu uvádí, že půjde o „krásnou knihu“. Kniha má dosáhnout plných 1000 stran. V roce 1967 se stal členem Svazu československých výtvarných umělců a o rok později byl přijat za člena redakční rady časopisu Tvář, což byl literární a kritický časopis mladší generace spisovatelů. Vycházel pouze v letech 1964 – 1965 a 1967 – 1969, přes to však měl velký vliv na formování mladší generace spisovatelů a kritiků. Název tento časopis dostal podle básně Fr. Halase „Tvář“ a jeho programem byla neideologická poezie a literatura. Od roku 1970 začal spolupracovat s televizí a filmem. Od roku 1972 se pomalu začala rozvíjet jeho spolupráce s Artií. K tvorbě velkého díla se dostal Josef Vyleťal až v letech 1978-80. Tehdy namaloval nástěnnou malbu – 600 metrů na kolonádě v Mariánských Lázních.

Během roku 1963 uspořádal svou první samostatnou výstavu v Divadle na zábradlí a o dva roky později, v roce 1965, pořádala galerie Arion v Mnichově další jeho samostatnou výstavu. V roce 1967 je představen na výstavě Fantaskní aspekty současného malířství v Jihlavě. Během roku 1969 se zúčastňuje výstavy Surrealismus v Evropě v galerii Baukunst v Kolíně nad Rýnem, kterou připravil Jiří Šmejkal. Roku 1974 soukromě vystavuje cyklus 14 myslitelů v ateliéru Na Karlově. Tento cyklus byl určen pro Johanu Ricard v Norimberku. V roce 1975 se zúčastnil výstavy s názvem Fantaskní umění a surrealismus pořádané v Barceloně. V roce 1977 vystavuje ve svém ateliéru svých 9 soch.

Kolem roku 1963 se začal zabývat, kromě jiného, také propagační grafikou. V letech 1964 – 1979 vytvořil 115 filmových plakátů. Jedním z nejznámějších je plakát k filmu Panna a netvor, který byl oceněn Stříbrnou plaketou na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu v roce 1979.

Josef Vyleťal umírá 3. února 1989 v Praze.