Born Adolf (1930 - 2016)

Adolf Born je mnohostranným českým umělcem 20. století. Světové známosti dosáhl především jako grafik, ilustrátor knih a klasik české karikatury. Narodil se 12. června 1930 v Českých Velenicích, malém městečku na hranicích s Rakouskem, kde prožil první tři roky svého života. Jeho otec pracoval jako železničář na místní dráze. V roce 1933 byl přeložen do Chebu, kam se odstěhoval s celou rodinou. V období protektorátu se poté všichni přestěhovali do Prahy. Rodina bydlela v Praze – Nuslích, kde mladý Adolf navštěvoval obecnou školu. Když mu však bylo 11 let, přešel na vyšehradské gymnázium. Kromě všedních chlapeckých zálib se již v tomto věku začal intenzivněji zajímat o kreslení. Po maturitní zkoušce v roce 1949 se přihlásil ke studiu výtvarné výchovy na pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, kde se tehdy setkal s profesory Cyrilem Boudou, Karlem Lidickým nebo Martinem Salcmanem. Adolf Born zde působil do roku 1950. Více než kariéra učitele jej lákalo samotné výtvarnictví, proto po roce přestoupil na Vysokou školu umělecko-průmyslovou (1950 - 1952) do ateliéru karikatury a novinové kresby profesora Antonína Pelce, tvůrce české předválečné karikatury, který kladl důraz především na kresbu. V roce 1953 však Antonín Pelc opustil Vysokou školu uměleckoprůmyslovou a odešel na Akademii výtvarných umění. Společně s ním odešlo několik studentů, mezi kterými byl i Adolf Born. Na Akademii uzavřel Born několik plodných přátelství a měl také šanci seznámit se s unikátní sestavou pedagogického sboru, který v té době tvořili umělci jako Max Švabinský, Otakar Nejedlý, Vladimír Sychra, Vincenc Makovský a další. V roce 1955 Born svá studia ukončil. V roce 1962 se oženil se slečnou Emou a o dva roky později se jim narodila dcera Erika. Jako malé dítě si Adolf Born vypěstoval velice silný obdiv k tehdejší Rakousko-Uherské monarchii. V jeho podání se však nejedná jen o chlapecký rozmar, ale spíše o životní styl, který dokládá, pro tu dobu typickým, velikým pěstovaným knírem, sbírkou různorodých pokrývek hlavy od biretů, slamáků, k buřinkám a cylindrům, a také tím, že sám sebe považuje za posledního žijícího monarchistu. V jeho grafikách se také objevují motivy elegantních pánů s klobouky z dob Rakousko-Uherska, noblesní dámy s velkými dekolty, vysoce načesanými vlasy a cigaretovými špičkami. Krom toho zde můžeme najít i bizardní postavičky zvířat, a jelikož je Adolf Born vášnivým cestovatelem, objevují se v jeho dílech i cizokrajné motivy. Koncem padesátých let již uvolněná politická situace dala možnost k rozvoji českého umění a otevřela umělecká okna do Evropy. Netrvalo proto dlouho a mladý talentovanýAdolf Born proslavil své jméno svými jedinečnými ilustracemi s charakteristickými rysy lidí á zvířat. Již v roce 1956 vyšla první knižní publikace s jeho ilustracemi s názvem Kolty bez pozlátka od Jiřího Brdečky. Zpočátku se snažil zasáhnout vícero oborů. Proslavil se také jako vynikající karikaturista. Snaha o posun k modernímu kreslenému umění měla za důsledek vznik nového týdeníku s názvem Mladý svět, kam mladí nespokojení karikaturisté mohli volně publikovat své práce. Toto období se u Adolfa Borna vyznačovalo intenzivním hledáním vhodných výtvarných technik. Nespokojil se pouze s informativním posláním kreseb, ale snažil se o vytvoření kvalitní, trvalé kresby, která nutí diváka nejen se smát, ale hlavně přemýšlet. V šedesátých letech, když opadlo politické napětí, se začaly pořádat řady výstav, soutěžních přehlídek a festivalů humoru. Pro Adolfa Borna to znamenalo úspěšnou seberealizaci na mezinárodní scéně. Účastnil se výstav v mnoha světových metropolích v Německu, Itálii, Kanadě, Indii, Egyptě, Chorvatsku, USA, Iránu a v dalších. Předmětem těchto přehlídek byl Bornův litografický soubor obrazů a cyklus humoristických kreseb s názvem Bornografie, jejichž tvorba začala na přelomu padesátých a šedesátých let, kdy se Born zaměřoval na pozorování vztahů mužů a žen, a skončila v letech sedmdesátých. Bornovy obrazy zachycovaly často absurdní situace s jistou dávkou nadsázky. Ukazují situace, ve kterých se ocitá ženich charakterizován cylindrem jako lovná zvěř a nevěsta se závojem jako lovec s nejrůznějšími nástroji k lapení kořisti. Jedním z důvodů pro volbu takového tématu byla situace, která přišla po roce 1968, kdy byla samotná symbolika nejintenzivnější. Ikonicky pokračoval i ve své pozdější tvorbě, která zachycovala absurdní atmosféru doby předrevoluční i porevoluční. V sedmdesátých letech vstoupila do popředí Bornova zájmu grafická tvorba. Začal se intenzivně věnovat technice litografie, kterou obratně využil ještě v doznívajících tématech původně kreslených, bornografických anekdot. Kresbu na papír však definitivně nezavrhl. Ve stínu litografických děl vznikl další soubor klasických černobílých kreseb tvořených soustavou detailních šrafur, které blíže vystihovaly jednotlivé prvky obrazu. Od poloviny sedmdesátých let se jeho předním tvůrčím zájmem stala definitivně barevná litografie se všemi jejími výrazovými variacemi, za které obdržel mnoho cen a vyznamenání. K tvorbě prvních litografických děl využíval Adolf Born zpočátku zdlouhavou techniku ručního soutisku, kterou později nahradil používáním rychlejšího litografického stroje kontrapres který mu svou funkčností a účinností vyhovoval daleko více. Tato technika měla nesporný vliv na řadu dalších vynikajících grafiků, kteří v litografické dílně vytvořili unikátní uměleckou společnost. Kromě někdy komicky vyhlížejících lidských postav se námětem Bornových grafických obrazů stala zvířata. Mezi typické tvory zvířecí říše zahrnul kočky, psy, myši či hady a vedle nich i různé, již zmíněné, exotičtější a záhadnější stvoření, které postavil do situace, kdy mluví, oblékají se do šatů a svým chováním připomínají lidské bytosti. Tuto slabost pro zvířecí svět využil Born nejen ve své nezávislé grafické tvorbě, ale také v ilustracích knižních titulu Ezopových nebo La Fontainových bajek. Vedle tvorby humorné - karikaturní a litografické se Adolf Born uplatnil i jako už zmíněný úspěšný ilustrátor, čímž rozvinul své tvůrčí nadšení do další specifické oblasti. Ta se vyvíjela společně a kontinuálně s volnou tvorbou již od dob studia na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. Při tvorbě knižních ilustrací byl v šedesátých letech v Bornově práci citelný rozdíl vycházející z umělcových, výtvarných představ a ze základní povahy textu, který rozlišoval na humorný a klasicky vážný. Jeho první pokusy byly spojeny, pro tu dobu, s méně atraktivními žánry, jako dívčí a dobrodružná literatura, a zahrnovaly široký záběr autorů. V sedmdesátých letech se tento rozdíl postupně vytrácel, koncepčně se posunul více ke grotesknosti a s přibývajícími zkušenostmi si osvojoval základy práce s textem. Zvláštní kapitolu v Bornově ilustrátorské činnosti tvoří dětská literatura, kterou svými obrázky doplnil o svébytnou příběhovou složku. Ta obohacuje a rozvíjí celkový příběh a zábavnou formou dětským čtenářům nabízí nejednu humornou nadsázku a zvyšuje celkový požitek z četby. Jeho rukama prošlo nespočet knižních výtisků různých žánrů, za které rovněž obdržel řadu cen a vyznamenání jak u nás, tak na zahraniční scéně. Mezi nejznámější knihy, které obohatil svými ilustracemi, můžeme zařadit Trampoty pana Tenkráta (Jaroslav Hašek), Mach a Šebestová (Macourek, Born), Aprílová škola (Jiří Žáček), Robinson Crusoe (Daniel Defoe), Tři mušketýři (Alexandre Dumas), Kytice (Karel Jaromír Erben), Pipi Dlouhá punčocha (Astrid Lindgrenová), Válka s mloky (Karel Čapek) a dalších více než dvě stě původních knižních titulů. Čtenáři oceňují u jeho práce snahu o rozvoj knižního příběhu, působení na představivost čtenáře a schopnost vcítění se do atmosféry příběhu. Se svými zkušenostmi ve výtvarném umění zasáhl také do divadelní scénografie a české kinematografie. Jako scénograf působil ve známých českých divadlech a připravil návrhy a kostýmy k několika divadelním hrám (opera Čert a Káča od Antonína Dvořáka, Ze života hmyzu od bratrů Čapkových nebo muzikálu Kocour v botách). Po roce 1973, kdy mu bylo z důvodu cenzury zakázáno kreslit do časopisů a cestovat, začal Adolf Born soustředit svou pozornost k animovanému filmu. V kooperaci s režiséry, spisovateli a animátory vznikala filmová díla už od počátku jeho tvorby. V odvětví animovaného filmu můžeme na jméno Adolf Born narazit v souvislosti s kreslenými příběhy Macha a Šebestové z roku 1976. Dalším kresleným seriálem byly příběhy opičky Žofky a jejich přátel, ze života ptáků, Člověk neandertálský a mnoho dalších. V roce 1981 se podílel na animovaném filmu Robinson Crusoe, námořník z New Yorku. S jeho prací se můžeme setkat i u nejznámějších filmů českého plátna. Je autorem kresleného doprovodu k filmům jako např. Jak básníci přicházejí o iluze a Konec básníků v Čechách, komedie Což takhle dát si špenát, Jak utopit doktora Mráčka, aneb konec vodníků v Čechách a jako poslední se podílel na tvorbě hraného filmu Mach, Šebestová a kouzelné sluchátko, kde vytvořil animované části. Po smrti svého dlouholetého přítele a spolupracovníka Miloše Macourka (1926 - 2002) ukončil svou činnost ve světě filmu. Během svého života sesbíral Adolf Born řadu ocenění. Již v roce 1958 získal I. cenu na prvním festivalu humoru a satiry v Haškově Lipnici. Dále získal Geertsův pohár na mezinárodní výstavě karikatury v Bruselu (1968), I. cena na Mezinárodním festivalu karikatury v Itálii (1970), jmenování „karikaturistou roku“ na Mezinárodní výstavě Člověk a jeho svět v kanadském Montrealu (1974), Cena Svazu tureckých karikaturistů v Istanbulu (1975), Grand Prix na The 14th International Saloon of Cartoons in Montreal (1977) a mnoho dalších.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Paur Jaroslav

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Aleš Lamr

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.