Kotík Jan (1916 - 2002)

„Výtvarné umění se rodí proto, aby dělalo obraz světa.“ Jan Kotík, významný představitel českého kulturního dění 20. století, především malíř, grafik, pedagog, publicista a teoretik. Narodil se 4. ledna 1916 v městě Turnově, kde jeho otec, malíř Pravoslav Kotík zrovna vykonával svou pedagogickou činnost, a zemřel 25. března 2002 v Berlíně. Jak už bylo naznačeno, tak jeho otcem byl známý český malíř a pedagog Pravoslav Kotík. Své dětství trávil v Mladé Boleslavi, kde se s rodinou přestěhoval. Tam se také poprvé setkal s různými podobami umění. Často nahlížel do otcova ateliéru, četl v jeho knihách a prohlížel si výtvarné časopisy. Za zlomový moment svého života považoval Jan Kotík návštěvu malíře Vincence Beneše, který si všiml jeho talentu a jako malého kluka jej vzal na výstavu, kterou pořádal Kotíkův otec k desátému výročí úmrtí Bohumila Kubišty (1884 – 1918). Zde mladý Kotík pochopil podstatu uměleckého díla a tuto zkušenost popisuje jako jednu z nejdůležitějších lekcí, které se mu v životě dostalo. Mezi lety 1931 – 1935 studoval na střední škole uměleckotechnický obor a vyučil se typografem. Poté nastoupil ke studiu na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do ateliéru profesora Jana Bendy. Studium ukončil v roce 1941. Dále pokračoval na soukromé škole v Praze, kde působil jako učitel v letech 1941 – 1943. Při studiu rozvíjel své malířské dovednosti a v roce 1937 se účastnil Světové výstavy v Paříži, kde mu byla udělena bronzová medaile. Svá raná díla tvořil pod vlivem expresivní abstrakce, které v jeho tvorbě přetrvával po celý jeho život. Jan Kotík byl velice činný i mimo svůj ateliér. V letech 1942 – 1948 působil jako člen Skupiny 42, která vycházela ze stati teoretika umění J. Chalupského Svět, v němž žijeme, a která výrazně ovlivnila jeho tvorbu. Kotík se v této době nechával ovlivňovat dobovou atmosférou, městským prostředím, štíty domů plné reklam nebo pohledy do ulic města (Ulice, 1944; Dvorek, 1944). Snažil se zachytit město a moderní civilizaci takovou, jakou ve skutečnosti byla. Jeho tvorba byla úměrná době počátku protektorátu. Za války uspořádal společně se Skupinou 42 pouze dvě výstavy, jednu v Nové Pace a druhou v Praze. Po druhé světové válce se barevnost jeho obrazu zvětšila a ztratila na objemech (Deště, 1947). Vycházelo to i z toho, že se z obrazů většiny malířů Skupiny 42 postupně vytratila problematika městského prostředí. V roce 1945 se dále přidal do Sdružení českých umělců grafiků Hollar a o rok později se stal členem Umělecké besedy. V roce 1946 rovněž navštívil Francii a Finsko, kde se seznámil s architektem Alvarem Aaltem. Následně žil delší dobu ve Velké Britanii (1947 – 1953), Paříži (1966) a po roce 1969 emigroval do Německa. Tam působil externě jako docent na vysokých uměleckých školách. Začátkem padesátých let mu bylo zakázáno vystavovat, a proto se Jan Kotík mimo svou výtvarnou činnost stal autorem mnoha článků a studií na téma teorie umění, průmyslového designu nebo architektury. Od roku 1946 publikoval v různých časopisech např. Život, Tvar (člen redakce v letech 1948 – 1963), Výtvarná práce, Výtvarná kultura, Umění a řemesla, Knižní kultura nebo Výtvarné umění. Věnoval se také typografii, keramice a řeznému sklu. V roce 1957 uspořádal výstavu v Galerii u Topičů, kde chtěl poukázat na nepřetržitý vývoj českého malířství po období absolutního zákazu a prezentovat tak aktuální výtvarné přístupy jako v moderním světovém umění. Ve svých obrazech se odprostil od viděné skutečnosti a přidal na barevnosti (Hlavy králů, 1960). Šedesátá léta se vyznačovala tvorbou tzv. kaligrafických obrazů kontrastních tónů černé a bíle. V dalších obdobích své tvorby se Jan Kotík hluboce zajímal o obecné otázky prostoru v různých úrovních. Po emigraci do Německa se v jeho dílech nejlépe demonstruje nový smysl malby a počátky konceptuálního způsobu uvažování. Sedmdesátá léta se vyznačují Kotíkovým experimentováním a manipulací s materiálem, ať je to trhání, mačkání nebo řezání papírů, ze kterých pak vytvářel určité estetické sestavy a situace. Snažil se tak rozšířit své vnímaní do trojrozměrného prostoru. V osmdesátých letech se mistr vrátil zpět k barevnosti s náznaky figurálnosti díla. Kromě jiného vydal Jan Kotík i různé publikace jako např. Tradice a kultura československé výroby (1954), Konsum oder Verbrauch (1974), samostatné úvahy pod názvem Texty (1978) a filozofický traktát Neúplný kompas (1986). Jelikož Kotík žil a pracoval od roku 1969 v Německu, byl v roce 1973 v nepřítomnosti odsouzen ke třem letům vězení pro nedovolený pobyt v zahraničí. Roku 1979 byl dokonce zbaven československého státního občanství. Své studijní cesty si v letech 1982 – 1983 rozšířil o pobyt v USA. Po Sametové revoluci roku 1989 se vrátil zpět do rodné země, kde v období let 1991 – 1992 působil jako docent na Akademii výtvarných umění v Praze. Kromě jiného vydal Jan Kotík i různé publikace jako např. Tradice a kultura československé výroby (1954), Konsum oder Verbrauch (1974), samostatné úvahy pod názvem Texty (1978) a filozofický traktát Neúplný kompas (1986). Jelikož Kotík žil a pracoval od roku 1969 v Německu, byl v roce 1973 v nepřítomnosti odsouzen ke třem letům vězení pro nedovolený pobyt v zahraničí. Roku 1979 byl dokonce zbaven československého státního občanství. Své studijní cesty si v letech 1982 – 1983 rozšířil o pobyt v USA. Po Sametové revoluci roku 1989 se vrátil zpět do rodné země, kde v období let 1991 – 1992 působil jako docent na Akademii výtvarných umění v Praze.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932 - 2017

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Jaroslav Paur

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Aleš Lamr

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Milan Kyncl

Tomáš Rajlich

Karel Nepraš

Rotrekl Theodor

Karel Valter

Štech Adam

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.