Kučerová Alena (1935)

Alena Kučerová (1935) je významná grafička a výtvarnice. Narodila se v Praze, kde také studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Antonína Strnadela. Studium ukončila po politických prověrkách předčasně, ale řádně v roce 1959. V roce 1961 vstoupila do umělecké skupiny UB 12.

Důležitý pro charakter její práce je princip perforace – do svých grafik převedla kresebnou techniku tečkování v doslovné formě: tiskové desky začala propichovat krejčovským šídlem. Tímto způsobem vytvořila základní stavební prvek své tvorby – bod, který ji pak umožnil koncentrovat a zjednodušit vlastní výtvarný jazyk a vytvořit určující formy výtvarného projevu. Zároveň je tímto fyzickým zásahem – probodnutím tiskové desky – zdůrazněna i svébytná materialita použitých prostředků. Perforace ve své fyzické podobě se vepisuje i do podoby výsledného tisku – bílý bod, obklopený temnou „aurou“ je formujícím elementem podoby celé kompozice. Při tisku samotném je dále možno pracovat s barevnými valéry tak, aby každý tisk mohl být originálně barevně odstíněn. Působení výrazných grafických prvků, jednotlivých bodů tak může být vyvažováno individuálně určenými „atmosferickými rysy“ lehce naznačených barevných ploch. Výchozí specifická „brutálnost“ prvotního uměleckého gesta je tím doplněna o zjemňující působení citlivě vygradovaného barevného pojednání.

Další originální přínos Aleny Kučerové – který může být považován za těžiště její tvorby – spočívá v transformaci tiskařské matrice v samostatné umělecké dílo. To co bylo pro celé generace grafiků jen nástrojem, se v jejím pojetí stává svébytným obrazem. Vedle grafický listů tak vystoupí na scénu i původní tiskové předlohy: jejich materialita se stane nositelem uměleckého výrazu. Perforovaný plech díky svému vystavení, jež z něj vytvoří samostatný významový celek, dostane své vlastní kvality. Pokud jsou námětem grafických listů geometrické linie složené z jednotlivých bodů, na vystavené tiskové desce vystoupí do popředí jako svébytné téma materiál samotný a techniky jeho zpracování. Někdy je možno tiskové desky pojednat způsobem až lehce skulpturálním, neboť lze využít toho, že matrice jsou z relativně měkkého pocínovaného železného plechu a díky tomu mohou nabývat formy nízkých reliéfů. 

Stěžejní význam v dílech Aleny Kučerové má bodový rastr. Jeho role je především skladebná, umožňuje výtvarnou kompozici zpevnit a zjednodušit. Redukce a stylizace jsou výrazným rysem její tvorby, ať už se jedná o kompozice abstraktní, nebo – což je pro ni důležitější – o motivy figurální a krajinné. Figurální motivy se v tvorbě Aleny Kučerové prosazují již od poloviny 60. let. Postavy na nich jsou sumární, zachycené v obrysech a zbaveny individuálních rysů. Stávají se svého druhu obecným vyjádřením, jejich lapidárnost má někdy rysy až monumentální. Mnohé grafické listy mají klasické idylické náměty: motivy koupání, odpočinku, témata moře, objevují se motivy zvířat, koní. Tyto plošné schematické figury jsou ústředním námětem jejich grafických listů až do konce 70. let. V 80. letech se u ní objevuje téma krajiny. I zde je výsledný dojem harmonický a vyrovnaný. Motivy polabské krajiny, k níž má osobní vztah, se v jejím podání zobecňují. Otevřené obzory, výrazné hmoty rozložitých stromů, cesty v krajině, to vše se stává výrazem hlubokého řádu. Ve svém výrazu mohou připomínat až holandské krajiny 17. století, nyní výtvarně redukované a elementárněji postavené. Jejich atmosféra je mnohdy až elegická.

I když je Alena Kučerová ve svém základním založení grafičkou, nezříká se ani práce s barvou. V druhé polovině 60. let vytvářela intenzivně barevné tisky, jež patří v českém kontextu ke koloristicky nevýraznějším dílům.  Alena Kučerová volí jasné zářivé barvy, červenou, žlutou, zelenou, modrou, jen někdy je doplňuje pastelovými tóny. Barevně zpracovává i plechové matrice. Součástí těchto děl bývají i autorsky koncipované rámy.

Poté, co Alena Kučerová v polovině 90. let přišla o svůj pražských ateliér i o tiskařský lis, přestěhovala se do malé vísky v Polabí. Tato výrazná životní i pracovní změna se promítla též v její tvorbě. Přestala se věnovat grafice a soustřeďuje se na práce s materiálem. Vytváří závěsné asambláže z nejobyčejnějšího materiálu, který se jí naskytne. Pracuje s prkýnky, proutky, starým kartonem. Perforování provádí nyní již jen do kartonu, dírkování jinak nahradila zatlučenými různě velkými hřebíčky, „materiálními body“, které nyní tvoří nosnou formální strukturu jejích děl. Touto kompozitní technikou vytváří materiálové obrazy doplněné dekorativními autorskými rámy. Vrátila se také k výrazné barevnosti. Vznikají tak díla v jistém smyslu „neškolená“, jako by v nich znovu objevila zdroje tvorby takřka lidové, nezávislé již na galerijním světu umění. To ještě více vynikne v jejích posledních dílech, zářivě barevných výšivkách s motivy květinových kompozic.

Alena Kučerová se tak ukazuje jaké svébytná experimentálně založená výtvarnice, nezávislá na momentálních trendech, zároveň však ve své tvorbě hluboce zakořeněna v samých základech umělecké tvořivosti.

Dlouhá léta, především za normalizace ji nebylo umožněno vystavovat. V některých momentech však mohla alespoň obesílat grafické zahraniční přehlídky, kde získala řadu ocenění. Z jejích samostatných výstav lze připomenout výběrem: 1965 Galerie na Karlově náměstí; 1968 (spolu s Jiřím Kolářem a Jiřím Johnem), Museum Boymans van Beuningen, Rotterdam; 1969 Alena Kučerová – grafika, Museum Folkwang, grafický kabinet, Essen; 1990 Alena Kučerová: Grafika – plechy. GHMP, Staroměstská radnice, Praha; 2015, Alena Kučerová: Postup,Topičův klub Topičova salonu; 2016 Alena Kučerová: Práce na papíře ze sbírek GASK, Galerie středočeského kraje (GASK), Kutná Hora. Z výstav společných výběrem: 1962 UB 12, Galerie Čs. spisovatele, Praha; 1964 IVe International Biennale of Prints, Tokyo, Ósaka;  1965 IVe Biennale des Jeunes, Musée d´Art Moderne, Paris; 1967 Exposition Universelle, Montréal; 1968 Nová citlivost – Křižovatka a hosté, Mánes, Praha; 1973 Modern Art in Prints, Museum of Modern Art, New York; 1994 Ohniska znovuzrození: České umění 1956 – 1963, GHMP, Městská knihovna, Praha; 2003 Práce na papíře (výstava ze sbírky Jana a Medy Mládkové), GHMP, Dům U kamenného zvonu, Praha.      

Díla Aleny Kučerové lze najít ve sbírkách světových i českých galerií – v Muzeu moderního umění v New Yorku, Stedelijk Museu v Amsterdamu, Centre Georges Pompidou v Paříži nebo v Museu Kampa – Nadaci Jana a Medy Mládkových v Praze či v pražské Národní galerii.

 

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932 - 2017

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Jaroslav Paur

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Lamr Aleš

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Milan Kyncl

Tomáš Rajlich

Karel Nepraš

Rotrekl Theodor

Karel Valter

Štech Adam

Kintera Krištof

Stanislav Zippe

Bartuszová Mária

1936 - 1996

Chatrný Ivan

1928 - 1983

Trinkewitz Karel

Bilecki Jiří

Kučerová Alena

Valenta Jiří

Přibyl Lubomír

Jetelová Magdalena

Zippe Stanislav

Wojnar Jan

Novosad Karel

Milkov Stefan

Bauer Michal

Vyleťal Jan

Antal Eduard

dfdf

Švankmajer Jan

Dobeš Milan

Kunc Milan

Válová Květa

Géza Szóbel

Pavel Rudolf

Boška Jindřich

Kádár Béla

Fiedler François

Bielecki Jiří

Přibyl Lubomír

1937

Kučerová Alena

1935

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.