Lacina Bohdan (1912 - 1971)

Akademický malíř, grafik, ilustrátor, sochař a pedagog Bohdan Lacina se narodil 15. února v malé vesničce rozkládající se v Českomoravské vrchovině v okrese Žďár nad Sázavou s názvem Německé (dnešní Sněžné). Skutečnosti, že mohl studovat na reálce v Novém městě na Moravě a později na Brněnské technice (zde studoval jen jeden rok a to v roce 1931) vděčil svému staršímu bratru Františkovi. Už po prvním roce studií v Brně zanechal a přestoupil na Vysokou školu architektury do Prahy. Zde studoval až do roku 1937 učitelský obor se zaměřením na kreslení a deskriptivní geometrii. Jeho kantory byli například Cyril Bouda nebo Oldřich Blažíček. Nejvýznamnější a nejrozšířenější část jeho tvorby tvořily knižní ilustrace, monumentální realizace a volná grafika. Mezi výtvarné umělce vstoupil Bohdan Lacina jako člen tzv. Levé fronty (což byla českých levicově orientovaných umělců a intelektuálů, která nahradila činnost Svazu moderní kultury Devětsil). K jeho velkým vzorům patřili například Josef Šíma nebo Salvador Dalí. Velký význam pro jeho budoucí uměleckou tvorbu mělo například také seznámení s Karlem Teigem v roce 1934. Obdiv k surrealismu stál v počátcích přátelství mezi Bohdanem Lacinou a Václavem Zikmundem. Jejich přátelství mělo za následek zrození rakovnické knižní edice s názvem Ra, z níž se o deset let později stala skupina se stejným pojmenováním. Společným dílem těchto dvou umělců byla také výtvarná podoba bibliografického vydání Máchova Máje v roce 1936. Pro toto dílo vytvořil Lacina sedm děl pomocí suché jehly. Tato kniha pro Lacinu znamenala mnoho již při studiích na brněnské reálce. Měl velmi blízký vztah jak k samotné knize, tak především k její grafické podobě. V roce 1937 se Bohdan Lacina účastnil několika výstav v Burianově Déčku. Jeho učitelská práce v Jevíčku a v Boskovicích sice mladého umělce vzdálila od stále rušného uměleckého dění. Ovšem tato vzdálenost měla také jisté výhody. Dovolila Lacinovi soustředit se na vlastní tvorbu a na hledání vlastních námětů a výrazových prostředků. Velmi důležitým faktorem byla také skutečnost, že se Lacina navrátil do rodné krajiny, která na tvorbě Laciny zanechala velmi patrné stopy. Na konci 30. let se uzavírá u Laciny období ortodoxního surrealismu. Další velkou inspirací pro Lacinovu tvorbu byl Imaginární portrét básníka George Trakla. Na obraze je expresivně zobrazena tvář básníka, v níž je vidět odraz doby i vnitřní pocity autora. Do tohoto období patřila i výprava Laciny do sochařiny. Ve čtyřicátých letech dozrává výrazová forma a vyjadřovací styl Bohdana Laciny. Zde se začal již objevovat pro něj později tak typický výtvarný rukopis a meditativní poloha jeho imaginace. Svou formou vyjádření nepopisuje pouze jevy a věci takové jak je vidíme, ale směřuje k jejich vnitřní podstatě. V jeho obrazech, na nichž zobrazuje krajiny, zátiší hudební či figurální motivy, nelze zpozorovat přesné hranice. Mísily se zde prvky organické s těmi anorganickými, či svět rostlinný s tím živočišným. Jeho obrazy se neobracely pouze k očím pozorovatele čí vnímatele, ale snažily se zapůsobit především na jeho mysl a podvědomí. V tomto období se Lacina intenzivně věnoval také knižní grafice. Velmi tomu napomohlo jeho blízké přátelství s Františkem Halasem. Bohdan Lacina měl ke knihám a především k poezii velmi vřelý vztah a k výtvarnému ztvárnění textů přistupoval s pokorou a se ctí. V jeho podání nešlo pouze a jen o ilustraci. Lacina se snažil vyjádřit smysl vnitřního ducha díla. Nejvíce používanou technikou se pro Lacinu stal dřevoryt, v němž Lacina dosáhl světové úrovně uznání. Jeho obrazy se neobracely pouze k očím pozorovatele čí vnímatele, ale snažily se zapůsobit především na jeho mysl a podvědomí. V tomto období se Lacina intenzivně věnoval také knižní grafice. Velmi tomu napomohlo jeho blízké přátelství s Františkem Halasem. Bohdan Lacina měl ke knihám a především k poezii velmi vřelý vztah a k výtvarnému ztvárnění textů přistupoval s pokorou a se ctí. V jeho podání nešlo pouze a jen o ilustraci. Lacina se snažil vyjádřit smysl vnitřního ducha díla. Nejvíce používanou technikou se pro Lacinu stal dřevoryt, v němž Lacina dosáhl světové úrovně uznání. V roce 1946 vystoupil Bohdan Lacina společně s dalšími názorově blízkými umělci a budoucími členy skupina Ra v programovém sborníku s názvem A zatím co válka. Důsledkem společenských a politických změn byla skupina označena za nežádoucí. Činnost této skupiny pomalu doznívala a s tímto také postupně ustávala malířská činnost a tvorba Bohdana Laciny. Té později zcela zanechává a věnuje se pedagogice a knižní grafice. Jako pedagog působil především v Brně a to například na Výzkumném ústavu pedagogickém, na Vysoké škole architektury, Vyšší škole uměleckého průmyslu na katedře výtvarné výchovy, na Vyšší škole pedagogické a na Filozofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně na katedře dějin umění a výtvarné výchovy. Odtud předčasně odešel, když si sám uvědomil, že natrvalo odložit štětec s jeho nadáním nelze. Od konce 50. let se opět vrací ke své životní lásce, a to k malířské paletě. Ocitl se tak ovšem opět v nelehké situaci začínajícího umělce. Toto období bylo pro Bohdana Lacinu nesmírně obtížné a jakýmsi jeho symbolickým koncem byla výstava v Moravské galerii roku 1963. Zde se návštěvníkům dostalo srovnání první a druhé (staré a nové) etapy tvorby. Vedle potemnělých děl 40. let se zde objevila díla projasněné mnohem bohatší barevnou paletou. I v tomto náročném období se Lacinovou inspirací stala opět jeho domovská krajina. Během následujícího období vytvořil Lacina neuvěřitelné množství obrazů. Intenzivně maloval a rozpracovával další a další nová plátna, jakoby sám cítil, že jeho čas se krátil. V tomto období vznikaly rozměrné pastely. Tuto v moderní době již zastaralou techniku používal Lacina především z toho důvodu, že umožňovala autorovi i ve stísněných podmínkách a za umělého osvětlení svého bytu dokončovat práci, kterou započal v ateliéru. Hořká zkušenost ze srpna 1968 přivedla Lacinu k novým nadčasovým tématům. K těm například patřily symboly piet a ikarských pádů (jež měly symbolizovat zmařené naděje), ale také vytrvalá víra v budoucnost a trvalé nezměnitelné humanistické hodnoty, jež vtělil do postav madon. V těchto chvílích pocítil potřebu dalších nových forem výtvarného vyjádření, což Lacinu přivedlo k trojrozměrnému ztvárnění myšlenek. Ve své rodné vysočanské chalupě vytvářel z kmenů a pařezů dřevěné skulptury, jež už však bohužel nedokončil. Bohdan Lacina byl za svého života oceněn několika diplomy a čestnými uznáními. Roku 1965 mu bylo uděleno diplom čestného uznání KV KSČ v Brně. O tři roky později, v roce 1968 byl jmenován zasloužilým umělcem a v témže roce mu bylo uděleno čestné uznáníPamátníku písemnictví v Praze, Cena nakladatelstvíBlok a Cena osvobozeníměsta Brna. Bohdan Lacina zemřel ve své rodné vesnici Sněžné 6. července 1971.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932 - 2017

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Jaroslav Paur

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Lamr Aleš

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Milan Kyncl

Tomáš Rajlich

Karel Nepraš

Rotrekl Theodor

Karel Valter

Štech Adam

Kintera Krištof

Stanislav Zippe

Bartuszová Mária

1936 - 1996

Chatrný Ivan

1928 - 1983

Trinkewitz Karel

Bilecki Jiří

Kučerová Alena

Valenta Jiří

Přibyl Lubomír

Jetelová Magdalena

Zippe Stanislav

Wojnar Jan

Novosad Karel

Milkov Stefan

Bauer Michal

Vyleťal Jan

Antal Eduard

dfdf

Švankmajer Jan

Dobeš Milan

Kunc Milan

Válová Květa

Géza Szóbel

Pavel Rudolf

Boška Jindřich

Kádár Béla

Fiedler François

Bielecki Jiří

Přibyl Lubomír

1937

Kučerová Alena

1935

Paur Jaroslav

Bielecki Jiří

1929 - 2000

Zemánek Bohumil

Válová Květa

1922 - 1998

Bolf Josef

Pištěk Theodor

Antal Eduard

1929 - 2011

Vohrabal Josef

fdf

Drtikol František

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.