Medek Mikuláš

1926–1974
Mikuláš Medek se narodil 3. listopadu 1926 v Praze, jako syn českého spisovatele a brigádního generála Rudolfa Medka a současně jako vnuk slavného impresionistického malíře Antonína Slavíčka. Jak je vidět, tak cela Medkova rodina byla velice aktivní v uměleckém světě po několik generací. A pozadu nezůstal ani Medkův bratr Ivan (český novinář a muzikolog). V letech 1942 – 1944 byl Mikuláš Medek studentem pražské Státní grafické školy. Po ukončení nastoupil na krátký čas na Akademii výtvarného umění (1945 – 1946) v ateliéru profesora Vlastimila Rady a dále studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Františka Muziky a Františka Tichého. Zde však vydržel pouze do roku 1949. Komunisté, v rámci své ideologie a následných čistek, nesouhlasili s prvorepublikovou vojenskou činností jeho otce, a proto byl ze školy vyloučen. Po studiích byl na krátký čas zaměstnán ve smíchovské Škodovce jako dělník. Během toho se však snažil prohlubovat své umělecké dovednosti a malovat. Jeho práce byly však pouze soukromé. Díky tehdejší silné cenzuře se proto pouze výtvarnou profesí ..

Mikuláš Medek se narodil 3. listopadu 1926 v Praze, jako syn českého spisovatele a brigádního generála Rudolfa Medka a současně jako vnuk slavného impresionistického malíře Antonína Slavíčka. Jak je vidět, tak cela Medkova rodina byla velice aktivní v uměleckém světě po několik generací. A pozadu nezůstal ani Medkův bratr Ivan (český novinář a muzikolog). V letech 1942 – 1944 byl Mikuláš Medek studentem pražské Státní grafické školy. Po ukončení nastoupil na krátký čas na Akademii výtvarného umění (1945 – 1946) v ateliéru profesora Vlastimila Rady a dále studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením Františka Muziky a Františka Tichého. Zde však vydržel pouze do roku 1949. Komunisté, v rámci své ideologie a následných čistek, nesouhlasili s prvorepublikovou vojenskou činností jeho otce, a proto byl ze školy vyloučen. Po studiích byl na krátký čas zaměstnán ve smíchovské Škodovce jako dělník. Během toho se však snažil prohlubovat své umělecké dovednosti a malovat. Jeho práce byly však pouze soukromé. Díky tehdejší silné cenzuře se proto pouze výtvarnou profesí nemohl uživit. Nezbylo mu tedy nic jiného, než si přivydělávat prodejem svých obrazových grafik nebo drobnými restaurátorskými pracemi. Významná se může zdát i spolupráce s Karlem Teigem a skupinou výtvarných umělců na vydávání uměleckých sborníků. Důležitým mezníkem v životě Mikuláše Medka se stal rok 1951, kdy se seznámil s uměleckou fotografkou Emilou Tláskalovou, ve které našel svou životní partnerku a velkou oporu. 60. léta znamenají vrchol jeho tvorby. Medek využívá částečně uvolněnou politickou situaci a snaží se zúročit svou usilovnou několikaletou práci. V roce 1963 pořádá společně s J. Klobásou svou první výstavu. O rok později se stává členem Svazu československých výtvarných umělců. Svou první samostatnou výstavu pořádá však až v roce 1965. Dočkal se také prvních zahraničních výstav, což mu přineslo veliký věhlas. Pracoval rovněž na veřejných zakázkách. Je nutno zmínit zejména oltářní obraz kostela v Jedovnicích a kompozice pro kanceláře Československých aerolinii v Praze, Košicích, Damašku, Paříži a New Yorku. Medkova tvorba se od raných dob opírala o principy a tradice surrealismu, možno říci spirituálního surrealismu. Znaky tohoto směru můžeme najít v dílech Hluk ticha, Magnetická ryba nebo Svět cibule. V 50. letech se námětem jeho obrazů stává lidská postava v prostoru a symbolika lidské existence spojená s útrapami a bolestí. V roce 1952 totiž podlehl vlivu existencionalismu. Vznikala díla jako Nahý v trní, Den a noc, Hlava spící imperialistický sen, cyklus Akce nebo Hostina. Postupem času se však pozvolna dostával k tzv. preparovaným obrazům, jejichž základ tvoří abstraktní malba barevných útvaru a hmot, které jsou uspořádané do plošných symbolů (Kříž železa, cyklus Venuše). V polovině 60. let se opět vrací k figurativní tvorbě, přesněji k imaginativnímalbě. Toto období dokládají díla jako cyklus Hosté bez hostitele, Žíznivý anděl, Velký inkvizitor, Projektanti věží nebo Zvěstování. Mikuláš Medek svou tvorbou ovlivnil řadu mladých umělců. Svůj poslední obraz namaloval v roce 1974 s názvem Čtyři kruhy. V důsledku diagnostikované choroby umírá Mikuláš Medek předčasně ve věku nedožitých 48 let 23. srpna 1974 v Praze. Svým originálním projevem se do dějin umění zapsal jako jeden z nejvýznamnějších českých i světových malířů 20. století.

celý text méně textu

Encyklopedie

a b c č d e f g h ch i j k l m n o p r s š t u v w z