Mrkvička Otakar (1898 - 1957)

Otakar Mrkvička se narodil v prosinci 1898 v Příbrami, v rodině fotografa a divadelního nadšence Otakara Mrkvičky staršího (1873-1926). Mrkvičkův otec působil kromě rodné Příbrami také ve svých ateliérech v Dobříši, Hořovicích a Chrudimi. Jedním z jeho učedníků byl i světoznámý fotograf, taktéž příbramský rodák, František Drtikol, který v ateliéru Otakara Mrkvičky staršího sbíral své první fotografické zkušenosti. Malířovu otci vděčíme dnes také za vzácné a hodnotné dokumentární fotografie zákoutí hornického města Příbrami a jeho již neexistujícího okolí z počátků 20. století. Dnes je dílo Otakara Mrkvičky staršího veřejnosti téměř neznámé a pod tímto jménem si většina znalců výtvarného umění v současnosti vybaví právě jeho stejnojmenného syna – malíře, ilustrátora, karikaturistu, redaktora, výtvarného kritika a scénografa Otakara Mrkvičku, na něhož výchozí umělecké prostředí a otcova podpora měla velmi výrazný vliv. MladýOtakar Mrkvička odchází po absolvování příbramského gymnázia z rodného města, aby získal cenné zkušenosti a vědomosti na pražských vzdělávacích ústavech, a to pod vedením takových osobností, jakými byli František Tichý (na Akademii výtvarných umění 1918), Josef Jindřich Loukota (tamtéž v roce 1919), Vratislav Hugo Brunner a Emanuel Dítě na Uměleckoprůmyslové škole (1919- 1922). Právě v ročníku profesora Dítěte byli Mrkvičkovými spolužáky například Ladislav Sutnar, Toyen či Alén (Karel) Diviš. Během Mrkvičkových pražských studií (v říjnu 1920) byl v Praze v kavárně Union založen Umělecký svaz Devětsil, ústředí tehdejší české avantgardní kultury, ke kterému se mladý malíř připojil. Z tohoto myšlenkového období pochází i známý a v Mrkvičkově díle významný obraz Zátiší s kytarou, koncipovaný v puristicko – konstruktivistickém duchu. V tomto duchu je pojata i většina Mrkvičkovy knižní grafiky. Necelý rok po svém vstupu do Devětsilu se stal Mrkvička zapisovatelem tohoto sdružení a jedním z jeho hlavních členů. Pod záštitou tohoto spolku pořádali spolu s Karlem Teigem přednáškové programy cyklů o umění a lidové akademie. Spolu s Teigem Mrkvičku spojovala záliba v moderní typografii, za jejíhož spolutvůrce je Mrkvička také považován. Kromě Devětsilu byl Mrkvička členem Umělecké besedy a Spolku českých umělců grafiků Hollar. Spoluzakládal levicově orientovaný satirický časopis Trn (1924), ve kterém se v jeho kresbách s humoristickým a satirickým podtextem projevil vliv profesora Brunnera. V této době (1922) také vyšla Mrkvičkovi ilustrátorovi jeho první kniha, a to Jaroslava Hůlky Prokletí lidé, která byly záhy následována dalšími díly českých i světových literárních velikánů, např. Seifertova Samá láska (1923), Apollinairova Sedící žena (1925), Výbor ze spisů Vítězslava Hálka (1927) a dalšími. Na knižních ilustracích pracoval Mrkvička v podstatě po celý svůj život a jeho dílo v této oblasti dosahuje sedmi desítek ilustrací knih věhlasných českých i světových spisovatelů. Od druhé poloviny dvacátých let spolupracoval Mrkvička jako scénograf a kostýmní návrhář s Osvobozeným divadlem. Později, po jeho zániku, s divadlem Dada. Zkušenosti nabyl již jako výtvarník divadelní sekce Devětsilu. Jako scénograf a kostýmní výtvarník spolupracoval zejména s režiséry Jindřichem Honzlem a Jiřím Frejkou a dokonce i sám úspěšná představení zrežíroval, nejdříve na pražské scéně lidového divadla Uranie a na počátku třicátých let potom s velkým spěchem v Brně představení Alchymista Vladislava Vančury, kde se Mrkvička dočkal velkého ocenění nejen jako výtvarník, ale právě jako režisér. Svoje režijní účinkování si ještě o pět let později (1937) zopakoval i ve Stavovském divadle. Ve třicátých letech působil Mrkvička jako redaktor a kreslíř převážně humoristických a satirických kreseb v různých periodicích, zejména však v Lidových novinách. Kromě umělecké činnosti se také hojně věnoval výtvarné kritice. V jeho malířské tvorbě se začínají objevovat nové náměty. Dálné přístavy a cizí exotické kraje typické pro jeho počáteční tvorbu vystřídal v tomto období (a později u něj převažující) motiv milenců a zamilovaných, poprvé zobrazený dílem Polibek (1933). Současně vytváří Mrkvička obrazy s motivy pražských zákoutí, okolí jeho rodné Příbrami a krajiny naší vlasti. Ve svém díle tak plynule přešel z lyrické konstruktivní abstrakce dvacátých let až k sociálnímu civilismu, tolik příznačnému pro 30. léta dvacátého století. V období druhé světové války vnímá Otakar Mrkvička velmi citlivě lidské utrpení, bídu a dusivou atmosféru okupace rodné země. V jeho současném díle se objevují témata bezmocnosti, tíživé situace a lidských tragédií. S tehdejší všeobecnou atmosférou smutku válečných 40. let souzní přesvědčivě například jeho obraz Tvář v ulici, ve kterém se plně projevuje Mrkvičkům osobitý styl a schematismus, získaný novinářskou kreslířskou praxí. Melancholický obraz s výraznou obrysovou linií a hladkou plošnou technikou malby zachycuje tajemné setkání dvou žen na pozadí činžovních domů. Zároveň se v jeho obrazech objevují i válečné alegorie s kubizujícími prvky, např. obraz Milosrdný samaritán. Sám Mrkvička byl také v době okupace vězněn. Krátce po skončení válečného konfliktu, v roce 1945, byla Otakaru Mrkvičkovi v galerii Josefa R. Vilímka v Praze uspořádána souborná výstava jeho děl z válečného období, s názvem Listy z válečného deníku. Po roce 1945 se mohl Otakar Mrkvička opět navrátit ke své přerušené novinářské činnosti. Mohl opět pracovat jako redaktor a kreslíř, tentokrát ve Svobodných novinách, obnoveně působil i jako člen redakce Literárních novin a také časopisu Výtvarná práce. Byl členem Svazu českých výtvarných umělců III. středisko Mánes a Spolku výtvarných umělců Mánes (do roku 1949). Díla Otakara Mrkvičky byla vystavena v předních českých galeriích. Z jeho autorských výstav jmenujme alespoň: Obrazy, Topičův salon, Praha 1940 Obrazy a kresby, Galerie Jos. R. Vilímek, Praha 1943 Z válečného deníku, Galerie Jos. R. Vilímek, Praha 1945 Karikatury, Galerie Kniha, Praha 1953 a po jeho smrti pořádané výstavy: Otakar Mrkvička: Výstava z díla, Středočeská galerie, Nelahozeves 1970 a v roce 1971 Politické a satirické kresby ve Středočeské galerii Praha. Otakar Mrkvička je také autorem řady výtvarných pojednání (Umění a kýč, Praha 1946) uměleckých studií (UměníAléna Diviše... Alén Diviš: Oleje a kresby, Praha 1948), nespočetných novinových článků (Fotografie jako nové umění, Přítomnost, 29. dubna 1926, Fotografie nemá chtíti býti malířstvím, Přítomnost, 29. dubna 1926, O vlivu pragmatismu na Čapkovu tvorbu, Lidové noviny 10, ledna 1950) a řady dalších. Je autorem knihy Výtvarnictví v SSSR (Praha 1936). Hlavně mládeži určil Mrkvička své dílo Hledání a zápasy: Cesty moderního umění, které však vyšlo až po autorově smrti, a to v roce 1958 (2. vydání v roce 1963). Mrkvička zde podává výklad hlavních problémů z dějin moderního výtvarného umění 19. a 20. století a zachycuje osudy a charakteristiku velkých moderních českých i světových malířů. Dílo obsahuje cennou přílohu 64 černobílých reprodukcí obrazů a je opatřeno důkladným rejstříkem. Sám autor se však již vydání nedožil, zemřel v Praze, v listopadu roku 1957. Jeho jméno nese ulice nedaleko motolského krematoria v pražských Řepích.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932 - 2017

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Jaroslav Paur

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Lamr Aleš

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Milan Kyncl

Tomáš Rajlich

Karel Nepraš

Rotrekl Theodor

Karel Valter

Štech Adam

Kintera Krištof

Stanislav Zippe

Bartuszová Mária

1936 - 1996

Chatrný Ivan

1928 - 1983

Trinkewitz Karel

Bilecki Jiří

Kučerová Alena

Valenta Jiří

Přibyl Lubomír

Jetelová Magdalena

Zippe Stanislav

Wojnar Jan

Novosad Karel

Milkov Stefan

Bauer Michal

Vyleťal Jan

Antal Eduard

dfdf

Švankmajer Jan

Dobeš Milan

Kunc Milan

Válová Květa

Géza Szóbel

Pavel Rudolf

Boška Jindřich

Kádár Béla

Fiedler François

Bielecki Jiří

Přibyl Lubomír

1937

Kučerová Alena

1935

Paur Jaroslav

Bielecki Jiří

1929 - 2000

Zemánek Bohumil

Válová Květa

1922 - 1998

Bolf Josef

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.