Nemes Endre (1909 - 1985)

Endre Nemes, významný malíř, grafik, pedagog a jeden z umělecky nejzajímavějších představitelů evropského imaginativního umění, se narodil 10. listopadu 1909 v Pécváradu v jižním Maďarsku. Původním příjmením Endreho Nemese bylo Nágel. Do roku 1924 žil ve Spišské Nové Vsi v Československu. Roku 1924 ukončil svá studia na slovenském gymnáziu a přestěhoval se ke svému otci do Maďarska. V roce 1927 úspěšně složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Budapešti. V témže roce odcestoval do Vídně, kde se chtěl věnovat studiu filozofie. Toto studium jej ale neuspokojovalo, a tak se vrátil zpět na Slovensko. Roku 1928 přijal své umělecké jméno Nemes, pod nímž je znám dodnes. Během let 1928 – 1930 působil jako kreslíř karikatur v Praze. Od roku 1930 začal studovat na pražské Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru u profesora Viléma Nowaka. Na Akademii studoval až do roku 1935. Na podzim roku 1938 emigroval do Finska. O dva roky později byl vyhoštěn a dostal provizorní povolení k pobytu ve Švédsku. Díky iniciativě norských umělců mu bylo zajištěno právo na dočasný azyl v Norsku. Zde se také dobrovolně přihlásil k norské armádě. Poté co nastalo překročení norského vojenského odporu ve středním Norsku, utekl do Švédska. Byl zde internován v Loka Brunn a usadil se ve Stockholmu. Po téměř dvouleté přestávce, způsobené právě nejistotou zázemí začal opět malovat. V roce 1948 dostal Švédské občanství. V roce 1945 se Endre Nemes oženil s Helene Exemplaroff a o dva roky později se jim narodila dcera Catherine. Roku 1960 jeho žena zemřela. Po třech letech se Nemes opět oženil s keramičkou Britt – Louise Sundellovou. S touto ženou měl dceru, narodila se v roce 1965 a jmenovala se Lena. Motivem Nemesových obrazu se v první etapě jeho tvorby stala lidská postava. S příchodem druhé světové války objevuje Endre Nemes ve své tvorbě novou dimenzi. Do popředí malířova zájmu vstoupila geometrizace jednotlivých figur, která tak přinesla nový rozměr do české metafyzické malby. V obrazech lze nalézt jemnost barevných tónu, ale také dramatičnost doby a tragický prožitek jako protest proti ztrátě všech lidských hodnot, které měla druhá světová válka přinést. To vše je podtrženo historickými znaky pražské architektury (Pražská pieta, Pražská madona s deštníkem). Toto ztvárnění obrazu se stalo Nemesovým celoživotním posláním a jeho předválečná i poválečná imaginativní tvorba je vysoce hodnocena nejen jako přínos do českého umění ale i světového. Ještě počátkem šedesátých let se malíř začal věnovat kolážovým kompozicím. Takto zvolená metoda dávala Nemesovi prostor k mnoha osobitým obměnám a výtvarným možnostem. Z těchto koláží vytvářel malíř rozsáhlé obrazové skladby. Svou výstavní činnost započal Nemes již počátkem třicátých let, kdy se zúčastnil několika výstav Pražské secese. V roce 1936 vystavoval společně se svým kolegou Jakubem Bauernfreundem v galerii dr. Friegla v Praze. Na této výstavě představil Nemes první etapu své tvorby. V roce 1939 se účastnil dvou finských souborných výstav v Konsthallen v Helsinkách a pořádal samostatnou výstavu grafiky v Oslo. V roce 1941 pořádal samostatnou výstavu ve Stockholmu. Roku 1945 pořádal samostatnou výstavu v Tokanten v Kodani. Roku 1958 pořádal samostatnou expozici v Akademii umění ve Stockholmu. Roku 1962 se konala další samostatná výstava v Konstnärshuset ve Stockholmu a o rok později v Národní galerii v Praze. Roku 1966 procestoval celou Československou republiku se svou retrospektivní výstavou – vystavoval v Mánesu v Praze, v Domě umění v Brně, ve Slovenské národní galerii v Bratislavě. V roce 1971 absolvoval výstavy ve Valdštejnské jízdárně, Národní galerii v Praze, v Galerii výtvarného umění vOstravě, ve Slovenské národní galerii v Bratislavě. O rok později vystavoval samostatně v Tel Aviv Museum. V roce 1979 zahájil velkou putovní výstavu po Skandinávii. Dva roky, od roku 1932 až 1934, působil jako umělecký kritik maďarského deníku Magyar Ujság v Praze. Na jaře roku 1939 byl požádán, aby vyučoval na svobodné škole malířství v Helsinkách. Současně také působil jako kreslíř deníku Suomen Sosiaalidemokraatti. Roku 1947 byl jmenován ředitelem a učitelem na Škole malířství a kreslení Gëteborského muzea (dnešní Valands Konstskola), kde zůstal až do roku 1955, kdy se rozhodl dobrovolně z pozice odstoupit. V roce 1949 zahájil svůj velký experiment společně s Egonem Nielsenem a Stigem Lindbergem, který se zabýval využitím průmyslového smaltu pro uměleckou tvorbu. V tomtéž roce také zhotovil první práci z tohoto materiálu, což byly hodiny se zvěrokruhem ve Västertorpu ve Švédsku. Během let 1951 – 1952 vytvořil stropní malbu v hotelu Lysekil a počátkem šedesátých let vytvořili fasádu na komunálním domě ve Starrkärru. Během let 1975 – 1978 pracoval na gobelínech. První s názvem Setkání epoch vytvořil pro Konsum Stockholm. Druhý s názvem List z obrázkové knížky byl určen pro nemocnici Östra Sjukhuset v Göteborgu a třetí s názvem Okno v Norrbottenu byl pro Zemský sněm v Lulea. V roce 1978 si švédská vláda a parlament objednali gobelín k výročíUppsalské university. V roce 1933 podnikl stipendijní pobyt do Paříže. Vycestoval společně se svým kolegou a přítelem Jakubem Bauernfreundem. Roku 1945 uskutečnil cestu do Prahy. Počátkem padesátých let podnikl cestu do Španělska a roku 1953 absolvoval cestu do Itálie. V šedesátých letech podnikl cestu do Řecka, dále pak Prahy a Bratislavy. Roku 1968 navštívil Kanadu a Spojené státy americké. O dva roky později podnikl cestu do Budapešti a koncem sedmdesátých let navštívil s celou svou rodinou Bělehrad. Roku 1933 byl přijat za řádného člena výtvarného odboru Umělecké besedy v Praze. Během let 1943 – 1944 se zúčastnil založení skupiny Umělci v exilu. Toto sdružení dostalo k dispozici starší dřevěný dům v Nybrokajemu, kde se konaly tři výstavy umělců tohoto sdružení. Roku 1965 mu bylo uděleno státní pracovní stipendium a v témže roce mu byla udělena odměna pro umělce. Roku 1968 mu byla udělena čestná na 6th Internationale Biennal Exhibition of Prints v Tokiu. Roku 1980 mu byla udělena medaile prince Eugena za vynikající umělecké realizace. Endre Nemes zemřel 22. září 1985 ve Stockholmu.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Paur Jaroslav

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Aleš Lamr

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.