Nemes Endre (1909 - 1985)

Endre Nemes, významný malíř, grafik, pedagog a jeden z umělecky nejzajímavějších představitelů evropského imaginativního umění, se narodil 10. listopadu 1909 v Pécváradu v jižním Maďarsku. Původním příjmením Endreho Nemese bylo Nágel. Do roku 1924 žil ve Spišské Nové Vsi v Československu. Roku 1924 ukončil svá studia na slovenském gymnáziu a přestěhoval se ke svému otci do Maďarska. V roce 1927 úspěšně složil maturitní zkoušku na gymnáziu v Budapešti. V témže roce odcestoval do Vídně, kde se chtěl věnovat studiu filozofie. Toto studium jej ale neuspokojovalo, a tak se vrátil zpět na Slovensko. Roku 1928 přijal své umělecké jméno Nemes, pod nímž je znám dodnes. Během let 1928 – 1930 působil jako kreslíř karikatur v Praze. Od roku 1930 začal studovat na pražské Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru u profesora Viléma Nowaka. Na Akademii studoval až do roku 1935. Na podzim roku 1938 emigroval do Finska. O dva roky později byl vyhoštěn a dostal provizorní povolení k pobytu ve Švédsku. Díky iniciativě norských umělců mu bylo zajištěno právo na dočasný azyl v Norsku. Zde se také dobrovolně přihlásil k norské armádě. Poté co nastalo překročení norského vojenského odporu ve středním Norsku, utekl do Švédska. Byl zde internován v Loka Brunn a usadil se ve Stockholmu. Po téměř dvouleté přestávce, způsobené právě nejistotou zázemí začal opět malovat. V roce 1948 dostal Švédské občanství. V roce 1945 se Endre Nemes oženil s Helene Exemplaroff a o dva roky později se jim narodila dcera Catherine. Roku 1960 jeho žena zemřela. Po třech letech se Nemes opět oženil s keramičkou Britt – Louise Sundellovou. S touto ženou měl dceru, narodila se v roce 1965 a jmenovala se Lena. Motivem Nemesových obrazu se v první etapě jeho tvorby stala lidská postava. S příchodem druhé světové války objevuje Endre Nemes ve své tvorbě novou dimenzi. Do popředí malířova zájmu vstoupila geometrizace jednotlivých figur, která tak přinesla nový rozměr do české metafyzické malby. V obrazech lze nalézt jemnost barevných tónu, ale také dramatičnost doby a tragický prožitek jako protest proti ztrátě všech lidských hodnot, které měla druhá světová válka přinést. To vše je podtrženo historickými znaky pražské architektury (Pražská pieta, Pražská madona s deštníkem). Toto ztvárnění obrazu se stalo Nemesovým celoživotním posláním a jeho předválečná i poválečná imaginativní tvorba je vysoce hodnocena nejen jako přínos do českého umění ale i světového. Ještě počátkem šedesátých let se malíř začal věnovat kolážovým kompozicím. Takto zvolená metoda dávala Nemesovi prostor k mnoha osobitým obměnám a výtvarným možnostem. Z těchto koláží vytvářel malíř rozsáhlé obrazové skladby. Svou výstavní činnost započal Nemes již počátkem třicátých let, kdy se zúčastnil několika výstav Pražské secese. V roce 1936 vystavoval společně se svým kolegou Jakubem Bauernfreundem v galerii dr. Friegla v Praze. Na této výstavě představil Nemes první etapu své tvorby. V roce 1939 se účastnil dvou finských souborných výstav v Konsthallen v Helsinkách a pořádal samostatnou výstavu grafiky v Oslo. V roce 1941 pořádal samostatnou výstavu ve Stockholmu. Roku 1945 pořádal samostatnou výstavu v Tokanten v Kodani. Roku 1958 pořádal samostatnou expozici v Akademii umění ve Stockholmu. Roku 1962 se konala další samostatná výstava v Konstnärshuset ve Stockholmu a o rok později v Národní galerii v Praze. Roku 1966 procestoval celou Československou republiku se svou retrospektivní výstavou – vystavoval v Mánesu v Praze, v Domě umění v Brně, ve Slovenské národní galerii v Bratislavě. V roce 1971 absolvoval výstavy ve Valdštejnské jízdárně, Národní galerii v Praze, v Galerii výtvarného umění vOstravě, ve Slovenské národní galerii v Bratislavě. O rok později vystavoval samostatně v Tel Aviv Museum. V roce 1979 zahájil velkou putovní výstavu po Skandinávii. Dva roky, od roku 1932 až 1934, působil jako umělecký kritik maďarského deníku Magyar Ujság v Praze. Na jaře roku 1939 byl požádán, aby vyučoval na svobodné škole malířství v Helsinkách. Současně také působil jako kreslíř deníku Suomen Sosiaalidemokraatti. Roku 1947 byl jmenován ředitelem a učitelem na Škole malířství a kreslení Gëteborského muzea (dnešní Valands Konstskola), kde zůstal až do roku 1955, kdy se rozhodl dobrovolně z pozice odstoupit. V roce 1949 zahájil svůj velký experiment společně s Egonem Nielsenem a Stigem Lindbergem, který se zabýval využitím průmyslového smaltu pro uměleckou tvorbu. V tomtéž roce také zhotovil první práci z tohoto materiálu, což byly hodiny se zvěrokruhem ve Västertorpu ve Švédsku. Během let 1951 – 1952 vytvořil stropní malbu v hotelu Lysekil a počátkem šedesátých let vytvořili fasádu na komunálním domě ve Starrkärru. Během let 1975 – 1978 pracoval na gobelínech. První s názvem Setkání epoch vytvořil pro Konsum Stockholm. Druhý s názvem List z obrázkové knížky byl určen pro nemocnici Östra Sjukhuset v Göteborgu a třetí s názvem Okno v Norrbottenu byl pro Zemský sněm v Lulea. V roce 1978 si švédská vláda a parlament objednali gobelín k výročíUppsalské university. V roce 1933 podnikl stipendijní pobyt do Paříže. Vycestoval společně se svým kolegou a přítelem Jakubem Bauernfreundem. Roku 1945 uskutečnil cestu do Prahy. Počátkem padesátých let podnikl cestu do Španělska a roku 1953 absolvoval cestu do Itálie. V šedesátých letech podnikl cestu do Řecka, dále pak Prahy a Bratislavy. Roku 1968 navštívil Kanadu a Spojené státy americké. O dva roky později podnikl cestu do Budapešti a koncem sedmdesátých let navštívil s celou svou rodinou Bělehrad. Roku 1933 byl přijat za řádného člena výtvarného odboru Umělecké besedy v Praze. Během let 1943 – 1944 se zúčastnil založení skupiny Umělci v exilu. Toto sdružení dostalo k dispozici starší dřevěný dům v Nybrokajemu, kde se konaly tři výstavy umělců tohoto sdružení. Roku 1965 mu bylo uděleno státní pracovní stipendium a v témže roce mu byla udělena odměna pro umělce. Roku 1968 mu byla udělena čestná na 6th Internationale Biennal Exhibition of Prints v Tokiu. Roku 1980 mu byla udělena medaile prince Eugena za vynikající umělecké realizace. Endre Nemes zemřel 22. září 1985 ve Stockholmu.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932 - 2017

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Jaroslav Paur

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Lamr Aleš

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Milan Kyncl

Tomáš Rajlich

Karel Nepraš

Rotrekl Theodor

Karel Valter

Štech Adam

Kintera Krištof

Stanislav Zippe

Bartuszová Mária

1936 - 1996

Chatrný Ivan

1928 - 1983

Trinkewitz Karel

Bilecki Jiří

Kučerová Alena

Valenta Jiří

Přibyl Lubomír

Jetelová Magdalena

Zippe Stanislav

Wojnar Jan

Novosad Karel

Milkov Stefan

Bauer Michal

Vyleťal Jan

Antal Eduard

dfdf

Švankmajer Jan

Dobeš Milan

Kunc Milan

Válová Květa

Géza Szóbel

Pavel Rudolf

Boška Jindřich

Kádár Béla

Fiedler François

Bielecki Jiří

Přibyl Lubomír

1937

Kučerová Alena

1935

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.