Novák Ladislav (1925 - 1999)

Ladislav Novák, významný český výtvarník, básník, pedagog a představitel surrealismu, se narodil 4. srpna 1925 v Turnově. Od dětství však soustavně žil v Třebíči, kde byl jeho otec spoluvlastníkem továrny na zpracování kůží(jirchárny). V Třebíči začal také Novák navštěvovat v roce 1936 místní reálné gymnáziu, kde se od roku 1941 angažoval ve studentském surrealistickém kroužku. Školu ukončil úspěšnou maturitou v roce 1944. V této době vznikaly první texty a básně, které publikoval ve veřejných médiích (Lidové noviny, Akord), i nedochované kresby a koláže. Během studia na gymnáziu se Novák seznámil s básníky Vítězslavem Nezvalem, který mu ukázal mimo jiné surrealistická díla Jindřicha Štyrského a Toyen, a Jakubem Demlem. V roce 1945 nastoupil jako student bohemistiky a historie na Filozofickou fakultu pražské Univerzity Karlovy. Během pobytu v Praze mohl Novák využít tamějšího kulturního života a navštívit mnoho výstav významných domácích umělců nebo také přehlídek mezinárodního surrealismu a stálých expozic, které byly pro Nováka cenným zdrojem informací a inspirace. Studium na univerzitě ukončil v roce 1950 diplomovou prací s názvem Rým a asonance v díle Vítězslava Nezvala. Na krátký čas přijal místo učitele na jednotřídce ve Smržově u Českého Dubu. Poté však nastoupil dva roky a tři měsíce trvající vojenskou službu ve Zvolenu a poté na letišti u Žatce. Během roku 1951 uzavřel Novák sňatek s Eliškou Bumbovou a o rok později se jim narodil syn Petr. Po skončení vojenské služby nastoupil jako učitel na základních školách nejdříve v Rovensku a poté v Budišově. Přispíval také do časopisu Světová literatura, kde publikoval své básně a překlady poezie. V roce 1954 přijal Novák místo středoškolského profesora na třebíčském gymnáziu, kde setrval kromě krátkého působení na jedné ze základních škol v Třebíči v letech 1961 – 1964, až do roku 1979. Vyučoval zde český jazyk a dějepis. Poté musel z politických důvodů z gymnázia odejit a přesídlit až do svého důchodu v roce 1985 na místníStřední průmyslovou školu stavební. Kromě pedagogické činnosti se Ladislav Novák zabýval ještě činnosti výtvarnou a básnickou. Jeho celoživotní tvorba se vyznačuje notnou dávkou osobitosti a jedinečnosti. Z pohledu výtvarných kritiku je Novákova tvorba velice těžko zařaditelná. On sám se nikdy nepřidal k žádnému uměleckému proudu. Z jeho tvorby je však citelný vliv surrealismu, se kterým se seznámil již na střední škole. Od poloviny padesátých let tvořil Novák své první onomatopoické básně, které byly tvořené pouze jednotkami zvukové stavby, fonémy. Angažoval se také jako herec ochotnického divadla Sokolská scéna v Třebíči. V roce 1957 se díky tomuto spolku dostal do Vídně, kde se seznámil s výtvarnými díly Jacksona Pollocka, která jej v jeho další umělecké tvorbě významným způsobem ovlivnila. Koncem padesátých let, inspirován tvorbou Jacksona Pollocka, vytvářel Novák své první výtvarné a významnější literární pokusy, které v šedesátých letech rozvinul do podoby fónické poezie. Vytvořil i několik pastelů v duchu lyrické abstrakce a pokoušel se také o metodu drippingu, se kterou se seznámil v knize Abstrakte Malerei. V roce 1958 navázal Novák přátelství s Janem Kotíkem a Mikulášem Medkem, jejichž ateliéry v Praze navštěvoval. Seznámil se také se členy pražské Surrealistické skupiny. Počátkem šedesátých let se Novák začal věnovat experimentální poezii a aktivně i výtvarné činnosti. Stal se autorem tzv. preparovaných a spečených textů. Od roku 1962 se Novák soustavně zaměřil na objevování nových tvůrčích přístupů, které obsahovaly různé modifikace výtvarných, literárních a hudebních principů. Výsledkem byla jedinečná vizuální a fónická poezie. Ve výtvarné oblasti často uplatňoval techniku koláží a alchymáží, jejichž hlavní podstatou je narušování původního tištěného obrazu chemickými prostředky. V roce 1963 začal Novák pracovat na prvních topologických kresbách, které jsou založeny na principu nekřížené čáry. O rok později se stal autorem specifické výtvarné metody zmačkaného papíru tzv. froasáže (froisser = mačkat), která tvořila v průběhu šedesátých let zatím spíše Novákovu doplňující techniku. Až v sedmdesátých letech začal Novák jednotlivé techniky kombinovat a začal vytvářet cykly alchymážofroasáží. Při této technice nejdříve narušil povrch papíru chemickým prostředkem a poté jej zmačkal v ruce. Takto zdeformovaný papír znovu rozložil a sémanticky zkoumal vzniklou strukturu papíru. Froasáž postupem času nabývala na významu a v popředí Novákovy tvorby zůstala až do konce osmdesátých let. V roce 1965 uspořádal Novák svou první samostatnou výstavu v Galerii Václava Špály v Praze. Expozice byla vedena Jindřichem Chalupským. Podnikl také několik zahraničních cest do Belgie, Německa a Francie. Druhá samostatná výstava se konala v roce 1969 opět v pražské Galerii Václava Špály. O rok později vystavoval vGalerii na Karlově náměstí v Praze. V průběhu sedmdesátých let navštívil Novák několikrát Itálii. V tomto období nemohl z politických důvodů publikovat ani vystavovat svou práci v žádné československé veřejné instituci. Proto se zúčastňoval především zahraničních výstav v Německu, Itálii, Nizozemsku nebo USA. Koncem osmdesátých let navštívil Novák italskou Veronu, kde vytvořil další z řady netradičních uměleckých metod, kterou nazval podle místa vzniku veronáže. Po revoluci v roce 1989 se Novákova tvorba opět dostávala do hledáčku českých galerií a veřejnosti. V roce 1992 uspořádal svou třetí samostatnou výstavu vGalerii Václava Špály. V devadesátých letech se autor věnoval především froasážím a tušovým kresbám. Ladislav Novák zemřel 28. července 1999 v Třebíči. Během svého života uspořádal Ladislav Novák na čtyřicet soukromých výstava a zúčastnil se mnoha skupinových expozic u nás i v zahraničí. Svým dílem je zastoupen nejen v domácích, ale i zahraničních galeriích a sbírkách.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Paur Jaroslav

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Aleš Lamr

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Milan Kyncl

Tomáš Rajlich

Karel Nepraš

Rotrekl Theodor

Karel Valter

Štech Adam

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.