Róna Jaroslav

1957
Jaroslav Róna se narodil 27. dubna 1957 v Praze, rodičům Bedřichovi a Haně Rónovým. Patří k významným a velice všestranným českým umělcům s širokým polem působnosti. Jeho jméno je spojeno s oblastmi malířství, sochařství, scénografie a literatury. Působí také jako herec a pedagog. Po ukončení základní devítileté školy v roce 1972 se přihlásil ke studiu na Střední odborné škole výtvarné na Hollarově náměstí, avšak jeho pokus byl neúspěšný. Musel se tedy zapsat jako student oboru kožešnictví na Odborném učilišti národního podniku KARA Hlinsko. Již tehdy se intenzivně zajímal o výtvarné umění, literaturu a film. Maloval své první obrazy a stal se členem filmového klubu. Po vyučení v roce 1975 se tedy rozhodl opět zkusit štěstí a přihlásit se ke studiu Střední odborné školy výtvarné. Druhý pokus mu již vyšel a na škole vydržel do roku 1978. Po ukončení střední školy zahájil ještě téhož roku studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v oboru sklářského výtvarnictví. Do ateliéru jej přijal profesor Stanislav ..

Jaroslav Róna se narodil 27. dubna 1957 v Praze, rodičům Bedřichovi a Haně Rónovým. Patří k významným a velice všestranným českým umělcům s širokým polem působnosti. Jeho jméno je spojeno s oblastmi malířství, sochařství, scénografie a literatury. Působí také jako herec a pedagog. Po ukončení základní devítileté školy v roce 1972 se přihlásil ke studiu na Střední odborné škole výtvarné na Hollarově náměstí, avšak jeho pokus byl neúspěšný. Musel se tedy zapsat jako student oboru kožešnictví na Odborném učilišti národního podniku KARA Hlinsko. Již tehdy se intenzivně zajímal o výtvarné umění, literaturu a film. Maloval své první obrazy a stal se členem filmového klubu. Po vyučení v roce 1975 se tedy rozhodl opět zkusit štěstí a přihlásit se ke studiu Střední odborné školy výtvarné. Druhý pokus mu již vyšel a na škole vydržel do roku 1978. Po ukončení střední školy zahájil ještě téhož roku studium na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v oboru sklářského výtvarnictví. Do ateliéru jej přijal profesor Stanislav Libenský. V roce 1979, tedy po roce studia, se konala kolektivní výstava studentů VŠUP. Byla vystavena díla Jaroslava Róny, Františka Skály a dalších studentů. Jaroslav Róna byl za svůj soubor vystavených obrazů s názvem „Krajiny z vepřových vnitřností“ rektorem navržen na vyloučení ze školy. K vyloučení však nakonec nedošlo. V osmdesátých letech se Jaroslav Róna stal členem Staré party – rytířů. Další členy skupiny tvořili Jiří Chalupecký, Zdeněk Lhotský, Stanislav Diviš, Aleš Najbrt a Čestmír Šuška. V roce 1980 si pronajal Róna malý ateliér a byt v Praze – Žižkově. O rok později podnikl studijní cestu do Španělska a Francie. Školu ukončil po šesti letech v roce 1984 diplomovou prací zvířecích skleněných skulptur v kovové konstrukci nazvanou Velký a malý pes. Poté podnikl studijní cestu do USA, kam byl přizván jako asistent profesora Stanislava Libenského. Sklářská letní škola se konala poblíž města Seattle. V roce 1986 podnikl druhou studijní cestu do USA a Mexika. V roce 1987 se stal Róna spoluzakladatelem umělecké skupiny Tvrdohlaví. Název skupiny je dílem samotného Róny. V září roku 1989 odjel Jaroslav Róna na studijní cestu do Itálie, odkud se vrátil plný dojmu z děl světových mistrů. Vrací se právě v době Sametové revoluce a rovnou se zapojuje do společenského dění. Během ní pracuje v propagačním oddělení Mánesu, kde se podílí na tvorbě revolučních letáků. Po revoluci se vrátil opět k malířství a sochařství. V devadesátých letech využil Róna možnosti cestování. Během následujících let se podíval do Mexika, Indonésie, Španělska, Řecka a dalších zemí. Toto cestování jej však stálo manželství. V polovině devadesátých let se do popředí jeho zájmu dostává především sochařství. Stává se autorem několika monumentálních sochařských děl jako např. Rytíř s drakem (Zámek Klatovy, 1994), Sépie (Zámek Klenová, 1996), Mytická loď (Bratislavské nábřeží, 2008), Dítě z Marsu (Ještěd) a další. V roce 2001 vyhrál výběrovou soutěž o pomník France Kafky, který byl o dva roky později odhalen u Španělské synagogy na pražském Starém Městě. Za tento pomník obdržel Jaroslav Róna v roce 2004 Grand Prix Obce architektů ČR. V záříroku 2005 se stal Jaroslav Róna pedagogem na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliéru Sochařská tvorba I. Co se týče prezentací uměleckých děl široké veřejnosti, zúčastňuje se Jaroslav Róna aktivně kolektivních a soukromých výstav dodnes. Svou první samostatnou výstavu uspořádal Róna počátkem roku 1985. Výstava se konala na VŠ kolejích Na kotli v Hradci Králové. Tehdejší veřejná bezpečnost však výstavu předčasně uzavřela. O rok později se poprvé zúčastnil výstavy s názvem Konfrontace IV pořádané v domě v Mozartově ulici. Po založení skupiny Tvrdohlaví se Róna zúčastnil mezigenerační výstavy v pražském Lidovém domě. Jednalo se o konfrontaci děl třiceti umělců tří generací. Svou první výstavu uspořádala skupina koncem roku 1987 v Lidovém domě na Vysočanech. V devadesátých letech následovaly další skupinové výstavy Tvrdohlavých i několik soukromých výstav. Kromě výtvarného umění se Jaroslav Róna angažoval ještě v divadelní a filmové činnosti. V roce 1985 se Róna připojil k souborům generačního sdružení divadel Pražské pětky. Ve stejném roce napsal ve spoluprácí se svým přítelem Tomášem Vorlem divadelní hru nazvanou Malý nezbeda, kterou posléze i sám zrežíroval. V roce 1991 se podílel na tvorbě scénických návrhů k filmu Amerika, který vznikl na základě knihy France Kafky „Nezvěstný“. Za tuto práci byl Róna nominován na prestižní filmařské ocenění Českého lva. Cenu však nakonec neobdržel. Se svými přáteli Františkem Skálou a Alešem Najbrtem vytvořil komické uskupení nazvané Tros Sketos. V roce 2010 se takto zúčastnili programu Národního dne České republiky na EXPO 2010 v Šanghaji. Jaroslav Róna žije a pracuje v Praze.

celý text méně textu

Encyklopedie

a b c č d e f g h ch i j k l m n o p r s š t u v w z