Sýkora Zdeněk (1920 - 2011)

Zdeněk Sýkora je významný český malíř, který se narodil 3. února 1920 v Lounech. Zde také vystudoval gymnázium. V letech 1938 –1939 studoval na Vysoké škole Báňské v Příbrami. Za války, po uzavření vysokých škol vystřídal hned několik zaměstnání. Pracoval jako dělník, zkoušel i povolání telegrafisty a později se dokonce stal na nějaký čas výpravčím na železnicích v Českém Brodě. Od roku 1940 začíná malovat. Po válce studoval deskriptivní geometrii a výtvarnou výchovu na Vysoké škola architektury a pozemního stavitelství a na Pedagogické fakultě Univerzitě Karlově v Praze. Zde na něj měli velký vliv jeho profesoři Salcman, Lidický a Bouda. Od roku 1947 na Karlově univerzitě začal vyučovat a fungovat jako asistent a v roce 1966 se stal docentem malby na katedře výtvarné výchovy Filozofické a Pedagogické fakulty Karlovy univerzity. V roce 1983 se oženil se svou bývalou žákyní Lenkou, absolventkou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zdeněk Sýkora patří ke světovým průkopníkům tzv. počítačového umění. Toto umění se ve svých počátcích setkávalo s velkým odporem, především kvůli spojení malby a počítače, kde docházelo k pochybnostem, že by počítač mohl vytlačit z malby veškerou citovost. Zdeněk Sýkora bral toto umění jako příležitost, díky které mohl lépe poznat kombinatorické možnosti vzájemných poloh několika základních geometrických tvarů. Podle tohoto se může zdát, že na Sýkorových pracích bychom velmi těžko hledali něco emocionálně podloženého, což je ale velký omyl. Do jeho děl se promítá svět v neustálém pohybu a především snaha o pochopení jeho zákonitostí. Sýkorovy malby prošly během jeho tvorby velkým vývojem, co se týče směrů. Ve svých začátcích tvoření, kolem roku 1940, byl ovlivněn surrealismem a kubismem. Od roku 1947 se přiklání k impresionismu, ovlivněn Slavíčkem a Pruchou. Celé jeho dílo je spjato s přírodními a krajinnými motivy. Mezi jeho nejvýznamnější prvotní díla patří cyklus Zahrad (1958 – 1960). Od roku 1960 se jeho tvorba začíná ubírat směrem k abstrakci. Velmi významným dílem Zdeňka Sýkory byla Šedá struktura (1963). Plocha tohoto obrazu je organizována do podoby rastru, kde jde o různé variace vzájemných poloh jednotlivých geometrických prvků. Sýkora vždy vychází z předem definované struktury a snaží se pak o vyčerpání jejích kombinatorických možností. Dochází tak třeba k opakování jednoho geometrického tvaru, zatím co jeho barevné uspořádání vzhledem k vedlejším elementům je neopakovatelné. Do své další tvorby pak již zapojuje počítač. Pracuje s počítačem LPG – 30 a spolupracuje s matematikem Jaroslavem Blažkem. Dostává se tak ke svému nejzásadnějšímu období, a to období linií. Při práci s počítačem bylo a je velmi nutné přijmout důkladnou racionální logiku. Počítač je tedy využíván k provedení předem definovaného konceptu. Od roku 1973 až doposud se věnuje svému cyklu Linií. Tvorba křivek a linií je pro Sýkoru charakteristickou. Částečně se pak vrací ke svým krajinným motivům. Se strukturami obrazů a linií vytváří malby využívající zemité barvy nanášené ve velmi silných vrstvách. Na konci 80. a 90. let tak vzniká cyklus s názvem Skvrny. V letech 1983 – 1984 pracoval na velkém obrazu s názvem Linie č. 24. Jeho rozměry jsou 3 x 3m a obsahuje 227 linií. Tento výtvor později nazval Poslední soud. V roce 1948 se stal členem Svazu československých výtvarných umělců. Zdeněk Sýkora je členem tvůrčí skupiny Křižovatka, která byla založena roku 1963 v Praze. V roce 2003 mu byl udělen francouzským ministrem kultury titul rytíře Řádu umění a literatury. V roce 2005 mu byla v rakouském Salcburku udělena Herbert – Boeckl – Preis za celoživotní dílo. V roce 2007 byl nominován na mexickou cenu Leonarda da Vinciho. V letech 1967 – 1969 se Sýkora věnuje také architektuře, především v Praze. Je autorem například keramické stěny u Polského informačního centra v Jindřišské ulici v Praze, která byla dokončena v roce 1968 a skleněného obkladu větracích komínů Letenského tunelu, který byl dokončen v roce 1969. V roce 1977 dokončil svou další strukturu v architektuře, a to mramorový chodník a stěnu nákupního centra v Litvínově. Roku 2005 proběhla největší realizace linií v architektuře, a to v nové vstupní hale budovy Řízení letového provozu České republiky v Jeneči u Prahy. V letech 1999 – 2009 se dokonce věnoval i ilustrátorství. Ilustroval několik knih nakladatelstvíAulos v Praze. Byly to např. Písně kosmické od Jana Nerudy (1999), Povaha prostoru a času od autorů Stephena Hawkinga a Rogera Penrose (2003), Elly od Williama Faulknera (2005), Máj od Karla Hynka Máchy (2007), Poezie struktury linie od Josefa Hiršala a BohumilyGrögerové (2009). Několikrát spolupracoval s typografem a výstavním designérem Zdeňkem Zieglerem a Zdeňkem Křenkem – společně 3x získali cenu Nejkrásnější kniha roku v kategorii bibliofilie. Během svého dosavadního života Zdeněk Sýkora sám pořádal nebo byl pozván na mnoho výstav. První samostatnou výstavu absolvoval už v roce 1952 v Alšově síni v Praze, kde vystavoval především krajiny z okolí Loun. V roce 1964 se účastnil výstavy, skupiny Křižovatka ve Špálově galerii v Praze. Během roku 1965 se jeho tvorba objevila hned na několika zahraničních výstavách např. Nuove realtá nell'arte de Cecoslovacchia contemporanea, La Carabaga club d'arte v Janově. V roce 1980 pořádal v Lounech se svými kolegy Jiřím Kolářem a Karlem Malichem výstavu pod názvem Konstruktivní tendence. V roce 1967 absolvoval výstavu Konstruktive Tendenzen aus der Tschechoslowakei ve Frankfurtu nad Mohanem a o rok později vystavoval na mezinárodní přehlídce současného světového umění Documenta 4. V roce 1969 vystavoval na prvním bienále konstruktivního umění pořádaného v Norimberku - Konstruktive Kunst: Elemente + Prinzipien. V roce 1970 se účastnil první retrospektivní výstavy pořádané v Praze ve Špálově galerii. Od této doby až do roku 1987 v Československu nevystavoval. V roce 1971 vystavoval na 2. bienále umění v Norimberku s názvem „Was die Schönheit sei, das weiss ich nicht“. V roce 1972 byl pozván na výstavu Konsrtuktivismu: Entwicklungen und Tendenzen seit 1913, pořádané v Kolíně nad Rýnem. V roce 1974 vystavoval v Montrealu na výstavě počítačové grafily International Computer Art Exhibitiom. V roce 1977 byly k vidění jeho obrazy ze sbírky McCrory Collection na výstavě Aspects historiques du constructivisme et de l‘art concret, Musée d‘Art Moderne de la Ville de Paris. V roce 1979 pořádal první výstavu svých liniových prací, a to v nizozemském Gorinchem. Roku 1983 pořádá samostatnou výstavu v Basileji ve švýcarské Galerii Média Marca Hostettlera. O pět let později, v roce 1988 pořádá velkou retrospektivní výstavu, kde se objevují práce od roku 1947, a to v Brněnském Domě umění. V roce 1991 druhá samostatná retrospektivní výstava, kde vystavuje své práce od roku 1964. Tato výstava se konala v Amsterdamu. V roce 1995 pořádal dvě velké retrospektivní výstavy v Galerii hlavního města Prahy. Roku 1996 pořádal samostatnou výstavu s názvem Bilder und Objekte 1963 – 1995 pořádanou v Galerie Schoeller v Düsseldorfu. V roce 1999 pořádal putovní výstavu Aspekte/Positione – 50 Jahre Kunst aus Mitteleuropa 1949 – 1999, jejíž premiéra se konala ve Vídni. Rok 2000 – výstava L’autre moitié de l’Europe 4, Galerie Nationale Jeu de Paume v Paříži. V roce 2001 se jeho obraz z roku 1997 s názvem Linie č. 137 stal logem pro nově otevřené muzeum moderního umění ve Vídni. V roce 2003 pořádá samostatnou výstavu obrazů z posledního období v Praze. V roce 2005 zakoupila Sýkorovo stěžejní dílo, Linie č. 24, francouzská národní galerie Centre Pompidou v Paříži. Poslední výstava, kterou Zdeněk Sýkora zatím uspořádal, se konala v roce 2010. Byl to cyklus výstav k životnímu jubileu – Zdeněk Sýkora 90 v Galerii hlavního města Prahy; Barva a prostor v Muzeu umění v Olomouci; a Krajina vGalerii umění v Karlových Varech. Zdeněk Sýkora zemřel ve svých 91 letech jako jeden z nejvýznamnějších českých malířů.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Paur Jaroslav

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Aleš Lamr

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.