Alena Kučerová (1935) je významná grafička a výtvarnice. Narodila se v Praze, kde také studovala na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v ateliéru Antonína Strnadela. Studium ukončila po politických prověrkách předčasně, ale řádně v roce 1959. V roce 1961 vstoupila do umělecké skupiny UB 12.

Důležitý pro charakter její práce je princip perforace – do svých grafik převedla kresebnou techniku tečkování v doslovné formě: tiskové desky začala propichovat krejčovským šídlem. Tímto způsobem vytvořila základní stavební prvek své tvorby – bod, který ji pak umožnil koncentrovat a zjednodušit vlastní výtvarný jazyk a vytvořit určující formy výtvarného projevu. Zároveň je tímto fyzickým zásahem – probodnutím tiskové desky – zdůrazněna i svébytná materialita použitých prostředků. Perforace ve své fyzické podobě se vepisuje i do podoby výsledného tisku – bílý bod, obklopený temnou „aurou“ je formujícím elementem podoby celé kompozice. Při tisku samotném je dále možno pracovat s barevnými valéry tak, aby každý tisk mohl být originálně barevně odstíněn. Působení výrazných grafických prvků, jednotlivých bodů tak může být vyvažováno individuálně určenými „atmosferickými rysy“ lehce naznačených barevných ploch. Výchozí specifická „brutálnost“ prvotního uměleckého gesta je tím doplněna o zjemňující působení citlivě vygradovaného barevného pojednání.

Další originální přínos Aleny Kučerové – který může být považován za těžiště její tvorby – spočívá v transformaci tiskařské matrice v samostatné umělecké dílo. To co bylo pro celé generace grafiků jen nástrojem, se v jejím pojetí stává svébytným obrazem. Vedle grafický listů tak vystoupí na scénu i původní tiskové předlohy: jejich materialita se stane nositelem uměleckého výrazu. Perforovaný plech díky svému vystavení, jež z něj vytvoří samostatný významový celek, dostane své vlastní kvality. Pokud jsou námětem grafických listů geometrické linie složené z jednotlivých bodů, na vystavené tiskové desce vystoupí do popředí jako svébytné téma materiál samotný a techniky jeho zpracování. Někdy je možno tiskové desky pojednat způsobem až lehce skulpturálním, neboť lze využít toho, že matrice jsou z relativně měkkého pocínovaného železného plechu a díky tomu mohou nabývat formy nízkých reliéfů. 

Stěžejní význam v dílech Aleny Kučerové má bodový rastr. Jeho role je především skladebná, umožňuje výtvarnou kompozici zpevnit a zjednodušit. Redukce a stylizace jsou výrazným rysem její tvorby, ať už se jedná o kompozice abstraktní, nebo – což je pro ni důležitější – o motivy figurální a krajinné. Figurální motivy se v tvorbě Aleny Kučerové prosazují již od poloviny 60. let. Postavy na nich jsou sumární, zachycené v obrysech a zbaveny individuálních rysů. Stávají se svého druhu obecným vyjádřením, jejich lapidárnost má někdy rysy až monumentální. Mnohé grafické listy mají klasické idylické náměty: motivy koupání, odpočinku, témata moře, objevují se motivy zvířat, koní. Tyto plošné schematické figury jsou ústředním námětem jejich grafických listů až do konce 70. let. V 80. letech se u ní objevuje téma krajiny. I zde je výsledný dojem harmonický a vyrovnaný. Motivy polabské krajiny, k níž má osobní vztah, se v jejím podání zobecňují. Otevřené obzory, výrazné hmoty rozložitých stromů, cesty v krajině, to vše se stává výrazem hlubokého řádu. Ve svém výrazu mohou připomínat až holandské krajiny 17. století, nyní výtvarně redukované a elementárněji postavené. Jejich atmosféra je mnohdy až elegická.

I když je Alena Kučerová ve svém základním založení grafičkou, nezříká se ani práce s barvou. V druhé polovině 60. let vytvářela intenzivně barevné tisky, jež patří v českém kontextu ke koloristicky nevýraznějším dílům.  Alena Kučerová volí jasné zářivé barvy, červenou, žlutou, zelenou, modrou, jen někdy je doplňuje pastelovými tóny. Barevně zpracovává i plechové matrice. Součástí těchto děl bývají i autorsky koncipované rámy.

Poté, co Alena Kučerová v polovině 90. let přišla o svůj pražských ateliér i o tiskařský lis, přestěhovala se do malé vísky v Polabí. Tato výrazná životní i pracovní změna se promítla též v její tvorbě. Přestala se věnovat grafice a soustřeďuje se na práce s materiálem. Vytváří závěsné asambláže z nejobyčejnějšího materiálu, který se jí naskytne. Pracuje s prkýnky, proutky, starým kartonem. Perforování provádí nyní již jen do kartonu, dírkování jinak nahradila zatlučenými různě velkými hřebíčky, „materiálními body“, které nyní tvoří nosnou formální strukturu jejích děl. Touto kompozitní technikou vytváří materiálové obrazy doplněné dekorativními autorskými rámy. Vrátila se také k výrazné barevnosti. Vznikají tak díla v jistém smyslu „neškolená“, jako by v nich znovu objevila zdroje tvorby takřka lidové, nezávislé již na galerijním světu umění. To ještě více vynikne v jejích posledních dílech, zářivě barevných výšivkách s motivy květinových kompozic.

Alena Kučerová se tak ukazuje jaké svébytná experimentálně založená výtvarnice, nezávislá na momentálních trendech, zároveň však ve své tvorbě hluboce zakořeněna v samých základech umělecké tvořivosti.

Dlouhá léta, především za normalizace ji nebylo umožněno vystavovat. V některých momentech však mohla alespoň obesílat grafické zahraniční přehlídky, kde získala řadu ocenění. Z jejích samostatných výstav lze připomenout výběrem: 1965 Galerie na Karlově náměstí; 1968 (spolu s Jiřím Kolářem a Jiřím Johnem), Museum Boymans van Beuningen, Rotterdam; 1969 Alena Kučerová – grafika, Museum Folkwang, grafický kabinet, Essen; 1990 Alena Kučerová: Grafika – plechy. GHMP, Staroměstská radnice, Praha; 2015, Alena Kučerová: Postup,Topičův klub Topičova salonu; 2016 Alena Kučerová: Práce na papíře ze sbírek GASK, Galerie středočeského kraje (GASK), Kutná Hora. Z výstav společných výběrem: 1962 UB 12, Galerie Čs. spisovatele, Praha; 1964 IVe International Biennale of Prints, Tokyo, Ósaka;  1965 IVe Biennale des Jeunes, Musée d´Art Moderne, Paris; 1967 Exposition Universelle, Montréal; 1968 Nová citlivost – Křižovatka a hosté, Mánes, Praha; 1973 Modern Art in Prints, Museum of Modern Art, New York; 1994 Ohniska znovuzrození: České umění 1956 – 1963, GHMP, Městská knihovna, Praha; 2003 Práce na papíře (výstava ze sbírky Jana a Medy Mládkové), GHMP, Dům U kamenného zvonu, Praha.      

Díla Aleny Kučerové lze najít ve sbírkách světových i českých galerií – v Muzeu moderního umění v New Yorku, Stedelijk Museu v Amsterdamu, Centre Georges Pompidou v Paříži nebo v Museu Kampa – Nadaci Jana a Medy Mládkových v Praze či v pražské Národní galerii.