Vladimír Kopecký, významný český malíř, přední český sklářský výtvarník a pedagog, se narodil 26. listopadu 1931 ve Svojanově na Českomoravské vrchovině. Své dětství však prožil v Uhřiněvsi. Své umělecké vlohy nejdříve rozšiřoval na Střední uměleckoprůmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově, kde působil jako student v letech 1946 – 1948. Poté přestoupil na Střední uměleckoprůmyslovou kolu sklářskou v Novém Boru, kde zůstal následující rok (1948 – 1949). Po ukončení středoškolského studia nastoupil v roce 1949 na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze do ateliéru profesora Josefa Kaplického. Zde setrval až do roku 1956. Dva roky po ukončení, v roce 1958, se stal aspirantem u výše zmíněného profesora Josefa Kaplického na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, kde setrval do roku 1961. O své kariéře malíře měl Vladimír Kopecký jasno už jako dítě, kdy se připravoval na studium některé střední školy s výtvarným zaměřením v Praze. Bohužel se však rodina přestěhovala do Děčína, takže mladý Kopecký musel hledat jinou alternativu. Přihlásil se proto na šenovskou střední školu k profesoru Renému Roubíčkovi, kde se poprvé setkal se sklem, které se později stalo jeho osudem. V díle umělce, jakým je Vladimír Kopecký, se prolíná malba se sklářskou tvorbou. Už jako student hledal ve své prácí individualismus a odlišnost od ostatních umělců. Základem umění mnoha umělců druhé poloviny 20. století se staly vůdčí směry tohoto období. I Vladimír Kopecký se přikláněl k nejrůznějším aspektům tohoto poválečného umění. Silně reagoval na vliv amerického abstraktního expresionismu a tzv. akční malby, což bezprostředně ovlivnilo nejen Kopeckého, ale celou generaci československých umělců té doby. Během padesátých se převážně v českém umění projevovala touha po produkci velkých trojrozměrných plastik za použití skleněných tabulí. Vladimír Kopecký patřímezi umělce, se kterými se pojí určitý styl. Se jménem je poté spojena určitá představa uměleckého díla. Konkrétně u Kopeckého je to geometrická abstrakce za použití linolea nebo barvami posetá skleněná tabule. V roce 1958 se zúčastnil se svými ještě studentskými pracemi mezinárodní výstavy EXPO 58 konané v Bruselu, na které Kopecký získal zlatou medaili. V šedesátých letech vytvořil řadu velice povedených mozaik a vitráží. Poté se na čas věnoval malbě. Zaměřil se převážně na koláže, ve kterých využil vzorované průmyslové linoleum, pomocí něhož vytvářel různé architektonické útvary, krajiny nebo vesmír. V sedmdesátých a osmdesátých letech se opět vrátil ke sklu. Zaměřil se na tvorbu skleněných objektů vzikajích skládáním jednotlivých kusů skla za sebe (Koridor, 1972). Ve své snaze kombinovat malbu a sklo tak vytvořil abstraktní, geometrická díla, která se stala synonymem českého uměleckého skla sedmdesátých a osmdesátých let. Kopeckého plastiky přecházely postupem času k větším formátům, které mohly stát volně v prostoru. Integrace skla a malby dodávala vitalitu a komplexnost celého finálního díla. V devadesátých letech se Kopecký dostal až za hranice dvourozměrného prostoru, kombinací např. dřeva a tabule z malovaného skla dosáhl prostorového dojmu. V roce 1992 vytvořil Vladimír Kopecký asi své nejambicióznější dílo v československé expozici na EXPO 92 ve španělské Seville. Instalace z tabulového skla rozměrově daleko předčila dosavadní umělcovu práci. Objekt byl dlouhý jedenáct metrů, široký dva metry a vysoký tři metry. Za použití vertikálně poskládaných skleněných tabulí groteskně zobrazil okamžik dopravní železniční nehody, při které řidič prudce zabrzdil. Kromě své umělecké činnosti působí Vladimír Kopecký od roku 1990 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze jako profesor v ateliéru skla. Dílo Vladimíra Kopeckého je zastoupeno ve sbírkách mnoha českých (UPM v Praze, Národní galerie v Praze, MG v Brně), ale také v mnoha zahraničních galeriích (The Corning Museum of Glass v americkém Coningu, Dudley Museum and Art Gallery v anglickém Dudley, Musée du Verre ve francouzském Sars-Poteries). V roce 2009 obdržel Vladimír Kopecký Cenu ministerstva kultury za přínos v oblasti výtvarného umění. Vladimír Kopecký dosud žije a pracuje v Praze.