Český malíř a jeden ze zakladatelů a průkopníků české abstrakce František Matoušek, se narodil 12. května 1901 ve Vysokém Mýtě jako syn kamnáře Jana Matouška. V roce 1912 nastoupil ve Vysokém Mýtě na gymnázium. Své studium na tomto ústavu uzavřel úspěšně složenou maturitou v roce 1920. Během tohoto studia docházel na doučování a kurzy kreslení k Arnoldu Koblitzovi. V roce 1920 nastoupil na pražskou Akademii výtvarných umění k profesoru Augustu Brömsemu. Akademii opustil v roce 1925, kdy úspěšně absolvoval. Během let 1925 – 1929 studoval na Karlově univerzitě pedagogiku, filozofii a dějiny umění. Toto studium dokončil v roce 1929 u profesora Thieleho. František Matoušek byl během svého života dvakrát ženatý. Se svou první ženou Helenou se seznámil v roce 1930. O deset let později se seznámil se svou druhou ženou Annou Petrovskou, s níž měl v roce 1953 dceru Janu. Přesto, že František Matoušek patřil generačně k prvním českým surrealistům a byl členem skupiny Devětsil, nikdy nepatřil mezi členy Surrealistické skupiny. Všechna jeho tvorba se prokazuje neobvyklým osobitým výtvarným stylem, v němž se spojovalo jeho politické nasazení a osobitě pojatý konstruktivismus a abstrakce. František Matoušek zůstal veřejnosti laické i odborné vcelku dost neznámý. K tomuto došlo především z toho důvodu, že jeho velmi autentická díla z 20. – 40. let nebyla nikdy vystavena od války až někdy do roku 2009. Jeho pozůstalost byla uložena v depozitářích Městské galerie ve Vysokém Mýtě. Ta jej zpracovala a vystavila na výstavě s názvem Residue, která probíhala na přelomu listopadu a prosince v roce 2009. Během let 1923 – 1924 podnikl František Matoušek první cestu do Paříže a několik cest po Itálii. Francii a Itálii navštívil pak ještě několikrát během svého života a to během let 1929 – 1931 a znovu během let 1932 – 1937. Od roku 1929 až do roku 1931 cestoval po výstavách pořádaných v Bratislavě a Rize a podnikl cesty do Chorvatska a Řecka. V roce 1930 pořádal jednu ze svých prvních výstav v Praze. Od roku 1932 až do roku 1937 zde v Praze vlastnil grafický ateliér. V roce 1937 vlastnil celé oddělení na výstavě Galerie Courvoisier v San Francisku. František Matoušek v roce 1938 odjel natrvalo do Paříže, kde organizoval vydání kolektivního díla s názvem Pour la Tchécoslovaquie. Po obsazení Paříže v roce 1940 utekl do Anglie, kde založil Czechoslovak School of Applied Art v Chelsea. V roce 1945 přenesl tuto svou školu užitého umění do Paříže. V roce 1950 byl František Matoušek z Francie vyhoštěn na základě opatření v rámci studené války. Poté se vrátil zpět do rodného Československa, kde jej přijali s velkou obezřetností, a tvrdilo se, že zůstal na svobodě jen díky ochraně, kterou nad ním držel jeho dlouholetý přítel A. Hoffmeister. V roce 1940 vyšla sbírka básní s názvem Hlasy domova s grafickou úpravou Františka Matouška. V roce 1947 se živil jako ilustrátor časopisů Lettres Françaises a Parallèle 50. Tvorbu Františka Matouška mohou jeho obdivovatelé a příznivci najít v Městské galerii ve Vysokém Mýtě, v Národní galerii v Praze, v Galerii výtvarného umění v Náchodě, v Muzeu umění v Olomouci, ve Východočeské galerii v Pardubicích a v Galerii umění v Karlových Varech. František Matoušek zemřel 13. října 1961 v Praze.