Miroslav Netík, významný český výtvarník, grafik, malíř, ilustrátor a obdivovatel celoživotního díla Antonína Slavíčka, se narodil 5. září 1920 ve Vamberku. Byl nejmladší ze tří synů Anny Netíkové, rozené Janatové a Jaromíra Netíka, výborného kaligrafa a geometra. V roce 1924 se celá rodina přestěhovala do Brna, kde Miroslav Netík žije a tvoří do dnes. Z Vamberku si však odnesl bohaté vzpomínky na panenskou přírodu a říčku Zdobnici. Roku 1936 nastoupil mladý Miroslav Netík na Školu uměleckých řemesel v Brně, obor dekorativní malby, grafiky a všeobecného kreslení. Zde studoval u profesorů Petra Dillingera, Emanuela Hrbka, Zdeňka Rossmanna a Františka Süssera. Toto studium úspěšně dokončil v roce 1940. V roce 1950, přesněji 28. dubna se oženil s Jarmilou Treflíkovou a 2. září 1960 se jim narodil syn Miroslav. Počátky tvorby Miroslava Netíka ovlivnila převážně Skupina 42 se svou ideologií „Svět, ve kterém žijeme“. Od roku 1942 se v tvorbě Miroslava Netíka začínají objevovat motivy války a destrukce. V tomto období vznikaly Netíkovy celoživotní cykly Válka a nervy, V noci po náletu a další. Jako umělec nezůstával sólistou. Byl členem několika uměleckých spolků a sdružení. V roce 1940 byl přijat mezi řádné členy Klubu výtvarných umělců Aleš. Od roku 1958 až do roku 1970 byl členem skupiny s názvem Profil, která měla pouhých devět členů (Miroslav Netík, František Bič, Vladimír Drápal, Jiří Hadlač, Oldřich Handl, Dalibor Chatrný, František Šenk, Jiří Šindler, Oleg Vašica, Igor Zhoř). Především díky Zhořově účasti se debaty nezabývaly jen tvůrčími problémy, ale také otázkami současného umění. V roce 1990 se stal členem skupiny TT klub. Svou samostatnou tvůrčí činnost započal Netík velmi záhy, ještě před ukončením svého studia, když roku 1939 se svými díly vystoupil na členské výstavě Klubu výtvarných umělců Aleš v Brně. Svou první samostatnou výstavu uspořádal Netík v roce 1950. Výstava nesla název Umění doby a konala se ve výstavní síni Barvič v Brně. Další samostatnou výstavu uskutečnil ve stejném roce v Malé galerii Domu umění opět v Brně. Účastnil se v roce 1958 významné Výstavy umění mladých výtvarníků Československa. Roku 1966 uspořádal samostatnou výstavu v Galerii Jaroslava Krále v Brně a další v roce 1979 v Galerii Groll v Norimberku. Během let 1984 1989 několikrát samostatně vystavoval v mnoha městech po celé republice (v Domě umění města Brna v Brně, V malovaném domě v Třebíči). V roce 1991 uspořádal samostatnou výstavu v St. Gallen ve Švýcarsku a v několika městech Japonska (Jokohama, Nigata a Tokio). Roku 1992 uskutečnil samostatnou výstavu v Galerii Bernard Soquel v Paříži. Koncem devadesátých let prezentoval svou práci ve Výstavní síni Adamovských strojíren v Adamově a počátkem dvacátého století uskutečnil expozici s názvem Malá retrospektiva v Galerii Aspekt v Brně. V roce 2005 se konalo několik dalších samostatných výstav – v Galerii Otakara Kubína v Brně, v Divadle Bolka Polívky, v Galerii Mathiase Minaříka. Roku 2006 měl výstavu v Galerii Daria v Brně. Zatím poslední samostatnou výstavu uspořádal v roce 2007 v Galerii Platinium v Brně. Během svého uměleckého života podnikl Miroslav Netík několik studijních cest do zahraničí. V polovině čtyřicátých let navštívil například Paříž. Byl sem pozván společně s dalšími českými umělci u příležitosti výstavy Art Tchécoslovaque 1938 – 1946. Během této návštěvy Paříže vznikla Netíkova díla, která byla v pozdější době přepracována jako olejomalby (mezi tyto obrazy patří například cyklus Pařížanky, které ale nejsou zpracované jako módní krasavice, ale jako zacházející stařeny). V roce 1947 absolvoval cestu do Itálie, při níž nějakou dobu pobýval na ostrově Capri. Roku 1957 podnikl studijní pobyt do Bulharska, během kterého vytvořil jeden ze svých prvních ucelených obrazových souborů z cest, s názvem Bulharské motivy. V roce 1964 vycestoval do tehdejší sovětské StředníAsie. Hlavním důvodem byla touha poznat místa, kde se od pravěku do starověku mísily různé kultury a všelijaké etnické prvky (Taškent, Samarkand, Buchara, Chiva). Tato cesta znamenala pro Netíka významný tvůrčí impulz a jakýsi pomyslný mezník v jeho chápání hlubších významů umění. Vytvořil zde další obrazový cyklus, s názvem Středoasijská cesta. V roce 1967 navštívil Bulharsko (později, v letech 1971 a 1972 se sem vydal ještě několikrát). V letech 1968 a 1979 navštívil Itálii. V roce 1970 podnikl studijní cestu do Rumunska a o tři roky později navštívil Polsko. Zde jej absolutně očarovalo pobřeží Baltu a hanzovní město Gdaňsk. Během let 1975 – 1977 opakovaně navštívil Chorvatsko. Tyto návštěvy v něm vyvolaly jakousi touhu po objevování a zaznamenávání romantiky. Ony pocity a potřeby v něm vyvolávaly především postranní uličky a památky v různých chorvatských městech. V roce 1977 navštívil ostrov Kypr. O rok později podnikl studijní cestu do Řecka. V roce 1982, při zájezdu na Kubu byl obohacen o nové smyslové zážitky, byl okouzlen tropickou přírodou a to vše zobrazil ve svých dílech tvořených v tomto období. Roku 1983 podnikl studijná cestu do Španělska a během roku 1991 podnikl cestu do Japonska. Cesta po této zemi v něm zanechala hluboké stopy. Zahradami, vulkány, horami a kulturou této země byl zcela očarován. Roku 1996 absolvoval studijní pobyt na řeckém ostrově Théra, kde jej zaujala jeho malebná místa s vysokými skalami a bílými domy současných obyvatel nebo archeologické nálezy odkrytého minojského města. Tyto studijní cesty, které Miroslav Netík podnikal v průběhu svého života, se malíři staly velkým zdrojem inspirace. Ze všech svých cest si přivážel řadu barevných studií, akvarelů a kreseb (Pařížanka, lavírovaná kresba; Motiv z Neapole). Hlavními motivy se mu stala příroda, tak jak si jí pamatoval z dětství, motiv milenců, který se v jeho tvorbě objevoval již od jejího počátku (Milenci, 1940; Dvojice I, 1965; Ležící akt, 1976 a další). Častým námětem obrazů se pro Netíka stalo také prostředí sportovních událostí. Nejenom, že se snažil vnímat barvitost a dramatičnost jednotlivých sportů, ale také byl po léta vášnivým sportovcem (Bránění, 1969; Vodní slalom, 1974; Brejk, 1980). Roku 2001 Miroslavu Netíkovi udělilo zastupitelstvo města Brna Cenu města Brna pro rok 2000 v oboru výtvarného umění za celoživotní dílo a za významný přínos brněnské kultuře.