Robert Piesen patřil k nejvýznamnějším malířům generace 50. až 70. let minulého století. Narodil se 11. srpna 1921 v Jindřichově Hradci (Československo) a zemřel 20. ledna 1977 v Haifě (Izrael). Jeho otec Richard Piesen pocházel ze židovské hodiny. Byl absolventem vídeňské univerzity v oboru chemie a filozofie a v Jindřichově Hradci měl továrnu na výrobu umělých hnojiv. Robert Piesen trpěl od narození závažným srdečním onemocněním, díky kterému žil v neustálé nejistotě. Měl jednoho staršího sourozence, bratra Ludvíka Piesena. V roce 1923 se Robertovi rodiče rozvedli a on společně se svým otcem a bratrem přesídlil do Brna, kde žila otcova sestra Hedvika a bratr Julius. V letech 1933 – 1936 navštěvoval Robert Piesen brněnskou měšťanskou školu. Poté se přihlásil ke studiu na Škole uměleckých řemesel v Brně pod vedením profesora Františka Václava Süssera. Po ukončení v roce 1940 chodil na dvouletou přípravku a poté pokračoval na grafické speciálce. V roce 1937 umřel Piesenův otec. Po jeho smrti žil Robert Piesen krátce u svého strýce v Brně. Příchod druhé světové války výrazně zasáhl a posléze ovlivnil jeho životní osudy, hlavně kvůli židovskému původu své rodiny. Od roku 1937 se snažil uniknout hrozící deportacia díky jeho přátel se mu to také povedlo. V roce 1942 odchází do Berlína jako totálně nasazený. Jeho úkol bylo odklízet trosky vybombardovaného Berlína. Mimo to pracoval v nakladatelství Deutsche Verlag. Není divu, že tyto válečně zážitky výrazně ovlivnily Piesenův život a tvorbu. Po skončení války v roce 1945 se navrátil zpět do Brna, ale odtud se brzy odstěhoval natrvalo do Prahy. Zde se seznámil se svou budoucí ženou Pavlou Mautnerovou, která mu byla oporou po zbytek života. V Praze si zřídil Piesen svůj ateliér, kde tvoří svá první umělecká díla. Zpočátku jsou to portréty své ženy, figurální biblická výjevy, krajiny inspirované častými pobyty v Jeseníkách. Toto můžeme považovat za Piesenovu charakteristickou a specifickou tvorbu 50. let minulého století. V těchto obrazech krajin se střetávají Piesenovi sny s jeho osobní zkušenosti. V březnu roku 1957 uspořádal Robert Piesen svou první samostatnou výstavu v Galerii mladých v Praze. Obsahem výstavy se staly jeho počáteční obrazy s motivy krajiny (Krajina z Jeseníků, 1956; Měsíční krajina; Sopečná krajina), portrétu Pavly Mautnerové a figurální biblické motivy (Poslední večeře; Hrající dívka; Dívka před zrcadlem; Sedící akt). Ve stejném roce se stal spoluzakladatelem skupiny umělců Máj 57, která se svým programem a činností snažila vystupovat proti diktátu totalitní moci vůči oficiálnímu umění. Společně s ní uspořádal kolektivní výstavu v Obecním domě. V roce 1959 pořádá svou druhou samostatnou výstavu děl figurativních, vetší část s motivy krajin. Posun k mytickému pojetí je silnější než kdy dříve. Obrazy vycházejí z volné inspirace Piesenových představ o biblické krajině (Zahrada Getsemanská, Judská Krajina, Egyptská krajina, Kainova krajina). Počátkem 60. let se nechal Robert Piesen ovlivnit proudem nefigurativní abstraktní tvorby, která se stala převažující u mnoha umělců na přelomu 50. a 60. let. Vznikla díla jako Magma, Fibrilace a další. Následující roky zasvětil Piesen tvorbě obrazových cyklů Gehinnom a Prostory inexistence. V roce 1962 se účastní společně s Mikulášem Medkem, Janem Koblasou, Alešem Veselým a dalšími jedné z prvních výstav nefigurativního uměníArgumenty I. ve varšavské galerii Krzywe Kolo. Dále následují výstavy v Praze (Výstava D, 1964) a Curychu (1965), kterou využil k emigraci z totalitního režimu. Z Švýcarska odjíždí do Vídně a poté Izraele, kde žil v umělecké vesnici Ein Hod nedaleko Haify se svou ženou až do konce života. Často se vrací zpět do Vídně a pokračuje v tvorbě cyklů obrazů Gehinnom a Prostory inexistence. Mimo to se začal zajímat o archeologii, která mu posloužila jako další zdroj inspirace. Vznikají obrazy inspirované prehistorickými jeskynními malbami. Se svou ženou Pavlou uspořádal řadu výstav v Tel Avivu (1966), Ein Hodu (1967) a ve Vídni (1973). Robert Piesen umírá na srdeční infarkt roku 1977, těsně před svou připravovanou samostatnou výstavou v Jeruzalémě.