Král Jaroslav (1883 - 1942)

Jeden z předních představitelů a nejvýznamnějších osobností české, prvorepublikové výtvarné scény, Jaroslav Král, se narodil 5.prosince 1883 v Malešově u Kutné Hory. Pocházel z rodiny hospodářského správce a účetního odborníka Františka Krále a Emilie Králové. Otec během svého života zastával funkce správce na různých statcích a rodina se tak často stěhovala. Jaroslav Král byl nejstarším dítětem z pěti sourozenců. Své mimořádné nadání pro výtvarnictví projevil Král již při studiu obecné školy v Hoslovicích. Poté následovala v letech 1897 – 1901 reálka v Českých Budějovicích. Po úspěšném ukončení složil přijímací zkoušky na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze oboru figurálního a ornamentálního kreslení. Byl přijat do ateliéru profesorů Arnošta Hofbauera, Emanuela Lišky, Jana Preislera a J. Maška. Zde zůstal až do roku 1904. V říjnu roku 1904 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění do ateliéru Vojtěcha Hynaise. Akademii absolvoval v roce 1908. Po studiích na AVU podnikl se svým bratrem Josefem několik studijních cest do Drážďan Vídně a Mnichova. Seznámil se s díly tehdejších mistrů, která na něj hluboce zapůsobila. Ve výtvarné oblasti se zabýval především karikaturami a portréty (Podobizny manželů Heydukových, 1911). V roce 1910 nastoupil místo učitele matematiky a geometrie na Zemské řemeslnické škole v Mladé Boleslavi. V této době vznikaly také první díla s mírně kubistickými tendencemi (Hlava starce, 1912). V Mladé Boleslavi vydržel do roku 1913. Poté opustil školu a stal se umělcem na volné noze. O rok později odjel na Moravu, kde hledal nové náměty ke své práci. Po smrti Králova otce se rodina přestěhoval do Brna, kde se zapojil do kulturního dění a pokračoval ve své práci. V tomto období již Král dospěl ve schopného a osobitého umělce, který dokázal pracovat s tvary i barvou. Během války pokračoval Král v tvorbě karikatur a na zakázku maloval i portréty. V roce 1917 přijal místo pomocného učitele kreslení na Českém státním gymnáziu v Brně. Zde setrval pouze jeden rok. Po konci první světové války navázal Král na svou předválečnou tvorbu. Do popředí jeho zájmu vstoupila figurálnímalba. V roce 1919 se stal Jaroslav Král, společně s dalšími kolegy Josefem Šímou, Václavem Machem, Jaroslavem Provazníkem a dalšími, spoluzakladatelem Klubu výtvarných umělců Aleš. V roce 1922 však několik progresivnějších členu tento klub opustilo a založilo si nový spolek s názvem Skupina výtvarných umělců v Brně. Počátkem dvacátých let vytvářel Král rozměrné figurální kompozice (Odpočívající rodina, 1919; Matka, 1921), ve kterých dokázal mistrně vyvážit jejich formální i obsahovou stránku. Vynikl zde i umělcův osobitý smysl pro chápání formy a prostoru. Ve výtvarné tvorbě se Král jevil spíše jako představitel klasicismu, i když se v pozdějších letech poddal více kubistickým tendencím. Obrazy byly zbaveny přebytečných detailů a postavy zachycoval pouze ve zjednodušených tvarech. Motivem, kterým vyjadřoval své silné sociální cítění, byli prostí lidé v blíže nespecifikovaných, opuštěných krajinách. V počátečních dílech plnily figury spíše druhotnou úlohu a zanikaly v okolním prostředí. To se však postupem času změnilo a postavám se dostalo dominantnějšího postavení. Díla se vyznačovala Královým typickým rukopisem s omezeným barevným rozpětím orientující se pouze na chladnější barevné tóny. Obrazy se sociální tématikou intenzivně vznikaly až do roku 1925 (Piják, 1922; Rodina, Pradlena, 1923). Poté se s konceptu umělcovy práce začaly vytrácet. Svou práci Král prezentoval převážně na skupinových výstavách SVU v Brně. V roce 1921 byl Jaroslav Král jmenován asistentem při stolici technického kreslení na Vysokém učení technickém v Brně, kde působil až do roku 1928. V roce 1924 pobýval Král krátký čas v Paříži. Od půlky dvacátých let v umělcově tvorbě naplno převládly figurální kompozice. Ústředním tématem se mu staly především ženské postavy (Po koupeli, Ženy v koupeli). Změnila se také kompozice díla. Nyní se soustředil na zobrazení něžných křivek a zakulacených tvarů, které tak poukazovaly na autorovu klasicistní zaujatost. Koncem dvacátých let se v Králově osobité tvorbě začaly trochu opožděně projevovat dopady kubismu (Děvče s bílým šátkem, 1932; Žena s květinami, 1936). V tomto období omezil tvorbu figurálních kompozic a začal se věnovat tvorbě zátiší. V roce 1931 se konala Králova první samostatná výstava v brněnské Galerii Vaněk, kterou uspořádala Skupina výtvarných umělců. V této době se stýkal s brněnskou levicovou skupinou, která působila kolem brněnské Levé fronty a časopisu Index, který v roce 1934 sborník statí od předních osobností potvrzující fakt, že v polovině třicátých let byl Jaroslav Král na vrcholu své umělecké kariéry. V druhé polovině třicátých let se Král stále vracel k experimentům ve figurální tvorbě. Postavy dostaly pevnou obrysovou linii a koncepčně již plně dominovaly svému okolí(Dvě ženy, 1935; Stojící akt, 1937). S blížící se hrozbou druhé světové války se, jako mnoho jiných umělců, i Král zaměřil na zdůraznění základních, tradičních hodnot v tématech rodiny a české krajiny (Senoseč, 1939; Před bouří). Vrátil se tak zpět k neoklasickým zásadám a sociální tématice dvacátých let. V obrazech kladl důraz na obsahovou stránku, kterou mnohdy dovedl až k dramatičnosti. Častým tématem obrazů se v tomto období stal útěk do světa snů, útěk před hrozícírealitou (Spící ženy v krajině, 1940; Odpočívající ženy; Píseň domova, 1941). Koncem března roku 1941 byl Jaroslav Král zatčen gestapem a uvězněn. I přes snahu rodiny o propuštění byl odvezen do Osvětimi, kde zahynul v plynové komoře 22. března 1942. Umělec, který vynikal svým osobitým malířským stylem, po sobě zanechal na více než 500 uměleckých děl a svou celoživotní prací se zařadil mezi přední představitele nejen brněnské, ale i české umělecké scény.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932 - 2017

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Jaroslav Paur

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Lamr Aleš

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Milan Kyncl

Tomáš Rajlich

Karel Nepraš

Rotrekl Theodor

Karel Valter

Štech Adam

Kintera Krištof

Stanislav Zippe

Bartuszová Mária

1936 - 1996

Chatrný Ivan

1928 - 1983

Trinkewitz Karel

Bilecki Jiří

Kučerová Alena

Valenta Jiří

Přibyl Lubomír

Jetelová Magdalena

Zippe Stanislav

Wojnar Jan

Novosad Karel

Milkov Stefan

Bauer Michal

Vyleťal Jan

Antal Eduard

dfdf

Švankmajer Jan

Dobeš Milan

Kunc Milan

Válová Květa

Géza Szóbel

Pavel Rudolf

Boška Jindřich

Kádár Béla

Fiedler François

Bielecki Jiří

Přibyl Lubomír

1937

Kučerová Alena

1935

Paur Jaroslav

Bielecki Jiří

1929 - 2000

Zemánek Bohumil

Válová Květa

1922 - 1998

Bolf Josef

Pištěk Theodor

Antal Eduard

1929 - 2011

Vohrabal Josef

fdf

Drtikol František

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.