Král Jaroslav (1883 - 1942)

Jeden z předních představitelů a nejvýznamnějších osobností české, prvorepublikové výtvarné scény, Jaroslav Král, se narodil 5.prosince 1883 v Malešově u Kutné Hory. Pocházel z rodiny hospodářského správce a účetního odborníka Františka Krále a Emilie Králové. Otec během svého života zastával funkce správce na různých statcích a rodina se tak často stěhovala. Jaroslav Král byl nejstarším dítětem z pěti sourozenců. Své mimořádné nadání pro výtvarnictví projevil Král již při studiu obecné školy v Hoslovicích. Poté následovala v letech 1897 – 1901 reálka v Českých Budějovicích. Po úspěšném ukončení složil přijímací zkoušky na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze oboru figurálního a ornamentálního kreslení. Byl přijat do ateliéru profesorů Arnošta Hofbauera, Emanuela Lišky, Jana Preislera a J. Maška. Zde zůstal až do roku 1904. V říjnu roku 1904 byl přijat na pražskou Akademii výtvarných umění do ateliéru Vojtěcha Hynaise. Akademii absolvoval v roce 1908. Po studiích na AVU podnikl se svým bratrem Josefem několik studijních cest do Drážďan Vídně a Mnichova. Seznámil se s díly tehdejších mistrů, která na něj hluboce zapůsobila. Ve výtvarné oblasti se zabýval především karikaturami a portréty (Podobizny manželů Heydukových, 1911). V roce 1910 nastoupil místo učitele matematiky a geometrie na Zemské řemeslnické škole v Mladé Boleslavi. V této době vznikaly také první díla s mírně kubistickými tendencemi (Hlava starce, 1912). V Mladé Boleslavi vydržel do roku 1913. Poté opustil školu a stal se umělcem na volné noze. O rok později odjel na Moravu, kde hledal nové náměty ke své práci. Po smrti Králova otce se rodina přestěhoval do Brna, kde se zapojil do kulturního dění a pokračoval ve své práci. V tomto období již Král dospěl ve schopného a osobitého umělce, který dokázal pracovat s tvary i barvou. Během války pokračoval Král v tvorbě karikatur a na zakázku maloval i portréty. V roce 1917 přijal místo pomocného učitele kreslení na Českém státním gymnáziu v Brně. Zde setrval pouze jeden rok. Po konci první světové války navázal Král na svou předválečnou tvorbu. Do popředí jeho zájmu vstoupila figurálnímalba. V roce 1919 se stal Jaroslav Král, společně s dalšími kolegy Josefem Šímou, Václavem Machem, Jaroslavem Provazníkem a dalšími, spoluzakladatelem Klubu výtvarných umělců Aleš. V roce 1922 však několik progresivnějších členu tento klub opustilo a založilo si nový spolek s názvem Skupina výtvarných umělců v Brně. Počátkem dvacátých let vytvářel Král rozměrné figurální kompozice (Odpočívající rodina, 1919; Matka, 1921), ve kterých dokázal mistrně vyvážit jejich formální i obsahovou stránku. Vynikl zde i umělcův osobitý smysl pro chápání formy a prostoru. Ve výtvarné tvorbě se Král jevil spíše jako představitel klasicismu, i když se v pozdějších letech poddal více kubistickým tendencím. Obrazy byly zbaveny přebytečných detailů a postavy zachycoval pouze ve zjednodušených tvarech. Motivem, kterým vyjadřoval své silné sociální cítění, byli prostí lidé v blíže nespecifikovaných, opuštěných krajinách. V počátečních dílech plnily figury spíše druhotnou úlohu a zanikaly v okolním prostředí. To se však postupem času změnilo a postavám se dostalo dominantnějšího postavení. Díla se vyznačovala Královým typickým rukopisem s omezeným barevným rozpětím orientující se pouze na chladnější barevné tóny. Obrazy se sociální tématikou intenzivně vznikaly až do roku 1925 (Piják, 1922; Rodina, Pradlena, 1923). Poté se s konceptu umělcovy práce začaly vytrácet. Svou práci Král prezentoval převážně na skupinových výstavách SVU v Brně. V roce 1921 byl Jaroslav Král jmenován asistentem při stolici technického kreslení na Vysokém učení technickém v Brně, kde působil až do roku 1928. V roce 1924 pobýval Král krátký čas v Paříži. Od půlky dvacátých let v umělcově tvorbě naplno převládly figurální kompozice. Ústředním tématem se mu staly především ženské postavy (Po koupeli, Ženy v koupeli). Změnila se také kompozice díla. Nyní se soustředil na zobrazení něžných křivek a zakulacených tvarů, které tak poukazovaly na autorovu klasicistní zaujatost. Koncem dvacátých let se v Králově osobité tvorbě začaly trochu opožděně projevovat dopady kubismu (Děvče s bílým šátkem, 1932; Žena s květinami, 1936). V tomto období omezil tvorbu figurálních kompozic a začal se věnovat tvorbě zátiší. V roce 1931 se konala Králova první samostatná výstava v brněnské Galerii Vaněk, kterou uspořádala Skupina výtvarných umělců. V této době se stýkal s brněnskou levicovou skupinou, která působila kolem brněnské Levé fronty a časopisu Index, který v roce 1934 sborník statí od předních osobností potvrzující fakt, že v polovině třicátých let byl Jaroslav Král na vrcholu své umělecké kariéry. V druhé polovině třicátých let se Král stále vracel k experimentům ve figurální tvorbě. Postavy dostaly pevnou obrysovou linii a koncepčně již plně dominovaly svému okolí(Dvě ženy, 1935; Stojící akt, 1937). S blížící se hrozbou druhé světové války se, jako mnoho jiných umělců, i Král zaměřil na zdůraznění základních, tradičních hodnot v tématech rodiny a české krajiny (Senoseč, 1939; Před bouří). Vrátil se tak zpět k neoklasickým zásadám a sociální tématice dvacátých let. V obrazech kladl důraz na obsahovou stránku, kterou mnohdy dovedl až k dramatičnosti. Častým tématem obrazů se v tomto období stal útěk do světa snů, útěk před hrozícírealitou (Spící ženy v krajině, 1940; Odpočívající ženy; Píseň domova, 1941). Koncem března roku 1941 byl Jaroslav Král zatčen gestapem a uvězněn. I přes snahu rodiny o propuštění byl odvezen do Osvětimi, kde zahynul v plynové komoře 22. března 1942. Umělec, který vynikal svým osobitým malířským stylem, po sobě zanechal na více než 500 uměleckých děl a svou celoživotní prací se zařadil mezi přední představitele nejen brněnské, ale i české umělecké scény.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932 - 2017

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Jaroslav Paur

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Aleš Lamr

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Milan Kyncl

Tomáš Rajlich

Karel Nepraš

Rotrekl Theodor

Karel Valter

Štech Adam

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.