Ovčáček Eduard (1933)

Eduard Ovčáček patří k našim významným umělcům současné doby. Zasahuje hned do několika oborů umění. Uplatňuje se jako malíř,grafik, sochař, fotograf a ilustrátor. Jeho dílo obsahuje plastiky, malby, reliéfy, propalované desky, kresby, grafiku, koláže jak na papíře, tak i na plátně, fotografie, vizuální a konkrétní poezii. Eduard Ovčáček se narodil 5. března 1933 v Třinci. V letech 1957 – 1963 studoval pod profesorem Peterem Matejkou Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě. Roku 1962 absolvoval stáž na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, pod vedením profesora Antonína Kybala. V letech 1963 – 1968 působil jako pedagog na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 1991 pracoval jako pedagog na Katedře výtvarného tvorby Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, kde vedl ateliér volné a užité grafiky a od roku 2001 zde profesoruje. Během studií se stal členem uměleckého proudu, který se stavěl proti státem určenému trendu, jímž byl v té době socialistický realismus. Roku 1960 založil ještě s několika dalšími umělci nezávislou skupinu s názvem Konfrontace, která se zabývala především abstraktním umění, hlavně jednou v té době nejužívanější formou, která se nazývá informel. Cílem skupiny bylo především navázat na tradici moderního umění a na konfrontaci různých výtvarných názorů zpočátku jen v ateliéru, později i na veřejných výstavách. V roce 1967 stál v čele skupiny spoluzakladatelů Klubu konkrétistů. Tento klub seskupoval české a slovenské umělce, kteří se řídili programem konkrétního umění a vytvářením novotvarů, tzv. konkrétů. Dále byl členem Parabola v Brně a Kontrastu v Ostravě, Spolku výtvarných umělců Mánes a Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V počáteční tvorbě navazoval Eduard Ovčáček vědomě na český kubismus a v období Konfrontací se přikláněl k informelovým strukturám, v nichž patří k nejoriginálnějším autorům. Jako umělec patří Ovčáček k českým novátorům v oblasti nových technik a koncepcí. Do umění vnáší zcela osobité prvky. Těžištěm jeho celoživotní práce se stalo písmo a znak, které začal používat v šedesátých letech minulého století a problematikou písma se věnuje až do dnešní doby. Jako inspirace mu posloužila vlastní vizuální poezie. Dostal se tak do role jednoho z hlavních představitelů výtvarného směru zvaného lettrismus, který se stal hlavním proudem umělcovy práce s krátkými odbočkami k figurativní tvorbě. Je také autorem techniky zvané propalovaná koláž, kdy vypaloval pomocírozžhavených mosazných matric obrysy slov, písmen či pojmů. Významné místo v tvorbě Eduarda Ovčáčka zaujímají grafické techniky. Po strukturální grafice se v šedesátých letech stal průkopníkem serigrafie (sítotisku), kterou dále prohlubuje a zvýrazňuje o konstruktivistický a geometrický charakter. Nespokojil se však pouze s dvou-dimenzionálním vyjádřením prostoru a začal svou práci převádět do menších plastických kompozic. V současné době se intenzivně věnuje počítačové grafice. Za svůj život obdržel Eduard Ovčáček mnohá ocenění. Své první získal v roce 1965. Byla to Cena za grafiku, kterou získal na Mezinárodní výstavě Zlote Grono v Polsku. O tři roky později získal Čestné uznání bienále Výzkumy grafiky, která se pořádala v Jihlavě. Roku 1995 získal Grand Prix hlavního města Prahy, I. mezinárodního trienále grafiky Inter-Kontakt-Grafik pořádaného v Praze. O jeden rok později získal cenu České spořitelny za kolekci grafických listů. V roce 1998 získal 1. cenu za grafiku na Mezinárodní výstavě grafiky, pořádanou u příležitosti 100 let úmrtí Féliciena Ropse v Muzeum Féliciena Ropse v Belgii. V roce 1999 získal cenu Vladimíra Boudníka za významný přínos moderní grafice. Roku 2000 získal Čestné uznání v kategorii A na výstavě s názvem Grafika roku, kterou pořádala Nadace Inter-Kontakt-Grafik v Praze. Eduard Ovčáček se účastnil mnoha samostatných nebo kolektivních výstav jak u nás, tak v zahraničí. Svou první samostatnou výstavu pořádal v roce 1965 v Ostravě v Galerii G. V letech 1966, 1991, 1992 a 2001 pořádal výstavy v Ostravě v Domě umění. Roku 1966 pořádal výstavu na Karlově náměstí v Praze. O rok později, v roce 1967, pořádal výstavu s názvem: Kleine Graphik-Galerie v Brémách. Roku 1980 pořádal výstavu v Orlové v Domě kultury. Roku 1981 v Essen v Galerie Praxis. V roce 1987 v Praze Opatově v Artotéce. Roku 1989 pořádal výstavu ve Švýcarském Wettingenu. V roce 1990 se účastnil výstavy ve Vídni v Galerie fur moderne Kunst-Tiller. Během let 1991 – 2002 pořádal nespočet výstav po rodné zemi (navštívil města, jako jsou například Zlín, Brno, Praha, Ostrava, Hradec Králové, Kutná Hora, Karviná), ale i po cizině, kdy navštívil např. Berlín. Bratislavu, Bánskou Bystricu nebo Mainz. Skupinových výstav se Eduard Ovčáček účastnil od roku 1961. Od tehdy až do dnešní doby absolvoval více než 200 výstav v České republice i v zahraničí.

Balcar Jiří

1929 - 1968

Bauch Jan

1898 - 1995

Bartovský Václav

1903 - 1961

Bělocvětov Andrej

1923 - 1997

Beneš Vincenc

1883 - 1979

Beneš Vlastimil

1919 - 1981

Beran Zdeněk

1937 - 2014

Born Adolf

1930 - 2016

Boštík Václav

1913 - 2005

Boudník Vladimír

1924 - 1968

Brázda Pavel

1926

Burian Zdeněk

1905 - 1981

Cimbura Emil

1922

Čapek Josef

1887 - 1945

Černý Karel

1910 - 1960

Demartini Hugo

1931 - 2010

Diviš Alén

1900 - 1956

Exner Ivan

1960

Fára Libor

1925 - 1988

Hejna Václav

1914 - 1985

Filla Emil

1882 - 1953

Fišárek Alois

1906 - 1980

Foltýn František

1891 - 1976

Fremund Richard

1928 - 1969

Gross František

1909 - 1985

Grygar Milan

1926

Gutfreund Otto

1889 - 1927

Hilmar Jiří

1937

Hlinomaz Josef

1914 - 1978

Hudeček František

1909 - 1990

Chad Václav

1923 - 1945

Chatrný Dalibor

1925 - 2012

Chlupáč Miloslav

1920 - 2008

Istler Josef

1919 - 2000

Janeček Ota

1919 - 1996

Janoušek František

1890 - 1943

Janoušková Věra

1922 - 2010

Jíra Josef

1929 - 2005

Jiroudek František

1914 - 1991

Jiří John

1923 - 1972

Justitz Alfréd

1879 - 1934

Kafka Čestmír

1922 - 1988

Kars Jiří

1880 - 1945

Kiml Václav

1928 - 2001

Kmentová Eva

1928 - 1980

Koblasa Jan

1932 - 2017

Kolář Jiří

1914 - 2002

Kolářová Běla

1923 - 2010

Kolíbal Stanislav

1925

Kolínská Jitka

1930 - 1992

Komárek Vladimír

1928 - 2002

Kopecký Bohdan

1928 - 2010

Kopecký Vladimír

1931

Kosárek Adolf

1830 - 1859

Kotík Jan

1916 - 2002

Kotík Pravoslav

1889 - 1970

Král Jaroslav

1883 - 1942

Kremlička Rudolf

1886 - 1932

Kubíček Jan

1927 - 2013

Kubín Otakar

1883 - 1969

Kubišta Bohumil

1884 - 1918

Kupka František

1871 - 1957

Lacina Bohdan

1912 - 1971

Lada Josef

1887 - 1957

Laška Pavel

1907 - 1983

Lhoták Kamil

1912 - 1990

Liesler Josef

1912 - 2005

Linhart Kamil

1920 - 2006

Lukavský Jaroslav

1924 - 1984

Majerník Cyprián

1909 - 1945

Málek Antonín

1937

Malich Karel

1924

Marešová Milada

1901 - 1987

Matal Bohumír

1922 - 1988

Matoušek František

1901 - 1961

Medek Mikuláš

1926 - 1974

Menčík Václav

1926

Mirvald Vladislav

1921 - 2003

Mrkvička Otakar

1898 - 1957

Muzika František

1900 - 1974

Načeradský Jiří

1939 - 2014

Nejedlý Otakar

1883 - 1957

Němec Rudolf

1936 - 2015

Nemes Endre

1909 - 1985

Nepraš Karel

1932 - 2002

Nešleha Pavel

1937 - 2003

Netík Miroslav

1920

Novák Vladimír

1947

Novák Ladislav

1925 - 1999

Ouhel Ivan

1945

Ovčáček Eduard

1933

Paderlík Arnošt

1919 - 1999

Jaroslav Paur

1918 - 1987

Pelc Antonín

1895 - 1967

Pešicová Jaroslava

1935 - 2015

Piesen Robert

1921 - 1977

Preissig Vojtěch

1873 - 1944

Procházka Antonín

1882 - 1945

Radimský Václav

1867 - 1946

Rittstein Michael

1949

Róna Jaroslav

1957

Ronovský František

1929 - 2006

Rykr Zdeněk

1900 - 1940

Schikaneder Jakub

1855 - 1924

Sion Zbyšek

1938

Sklenář Zdeněk

1910 - 1986

Slavíček Antonín

1870 - 1910

Slavík Otakar

1931 - 2010

Smetana Jan

1918 - 1998

Sopko Jiří

1942

Souček Karel

1915 - 1982

Stratil Václav

1950

Sutnar Ladislav

1897 - 1976

Sychra Vladimír

1903 - 1963

Sýkora Zdeněk

1920 - 2011

Šíma Josef

1891 - 1971

Šimák Lev

1896 - 1989

Šimotová Adriena

1926 - 2014

Šlenger Karel

1903 - 1981

Špála Václav

1885 - 1946

Štorek František

1933 - 1999

Štyrský Jindřich

1899 - 1942

Tichý František

1896 - 1961

Tikal Václav

1906 - 1965

Tittelbach Vojtěch

1900 - 1971

Toyen

1902 - 1980

Trampota Jan

1889 - 1942

Váchal Josef

1884 - 1969

Válová Jitka

1922 - 2011

Valter Karel

1909 - 2006

Vobecký František

1902 - 1991

Vostřebalová - Fischerová Vlasta

1898 - 1963

Vožniak Jaroslav

1933 - 2005

Vyleťal Josef

1940 - 1989

Wachsman Alois

1898 - 1942

Wiesner Richard

1900 - 1972

Zoubek Olbram

1926 - 2017

Zrzavý Jan

1890 - 1977

Zykmund Václav

1914 - 1984

Kokolia Vladimír

1956

Bauernfreund Jakub

1904 - 1976

Kaláb František

1908 - 1950

Klápště Jaroslav

1923 - 1999

Malý František

1900 - 1980

Podhrázský Stanislav

1921 - 1999

Serpan Jaroslav (Laroslav Sossountzov)

1922 - 1976

Vaca Karel

1919 - 1989

Neuschul Ernst

1895 - 1968

Orlik Emil

1870 - 1932

Fuka Vladimír

1926 - 1977

Mrázková Daisy

1923 - 2016

Trnka Jiří

1912 - 1969

Kyncl František

1934 - 2011

Herbst Jaroslav

1887 - 1971

Michalčík Antonín

1914 - 1998

Piskač Bedřich

1898 - 1929

Kubíček Jánuš

1921 - 1993

Urbásek Miloš

1932 - 1988

Merta Jan

1952

Procházková Linka

1884 - 1960

Dlouhý Bedřich

1932

Hliněnský Robert

1908 - 1979

Aleš Lamr

1943

Puchnarová Dana

1938

Gruber Ivan

1929

Hendrych Jan

1936

Jiří Mědílek

1954

Plicka Karel

1894 - 1987

Miroslav Šnajdr

1952

Smutný Oldřich

1925

Preclík Vladimír

1929 - 2008

Milan Kyncl

Tomáš Rajlich

Karel Nepraš

Rotrekl Theodor

Karel Valter

Štech Adam

Sophistica Gallery Privátní galerie českého moderního umění a současného umění.